Nad čerstvou mrkev ze zahrady není! Poradíme vám, jak a jakou pěstovat
Nad čerstvou mrkev vytaženou ze záhonu na zahradě není! Mrkev je ceněná pro vysoký obsah provitaminu A a vitaminů B, C a E, vápníku, pektinů a vlákniny. Jedna dobře rostlá mrkev pokryje celodenní potřebu vitaminu A dospělého člověka. Poradíme vám, jak mrkev pěstovat, abyste se dočkali kvalitní úrody a mezi kterými odrůdami vybírat.
Pěstování mrkve obecné (Daucus carota) není nijak složité. Před výsevem půdu nejprve řádně zpracujte. Na malých zahrádkách si vystačíte s rýčem a hráběmi, velké záhony obdělejte s pomocí kultivátoru. Pokud pěstujete mrkev na přímý konzum, je vhodné rozložit výsev do více termínů, nejpozději v červnu. Před samotným kypřením nezapomeňte na přidání kompostu; chlévský hnůj není vhodný, protože mrkev nemá přímé hnojení ráda. Kamenité a přemokřené půdy nejsou dobré – kořen se v nich větví, případně bývá postižen hnilobou. Nejlépe se mrkvi daří na záhonech s lehkou až středně těžkou půdou. Z pohledu umístění volte spíše slunečné a otevřené plochy.
Způsob výsevu je u mrkve poměrně důležitý. Ideální je zasít semena mrkve zhruba 1 až 2 cm do hloubky ve sponu 30×5 cm. Mrkev je v období klíčení citlivá na pravidelnost zálivky. V případě, že dojde k hustému výsevu mrkve, je nezbytné ji po určité době důkladně protrhat. Po vzejití osiva tedy začněte pravidelně kypřit prostor mezi řádky a sazenice postupně jednoťte, abyste dosáhli co nejvyšší a nejkvalitnější úrody. Vzrostlé rostlinky zalévejte střídmě, abyste je uchránili před hnilobou.
Po vzejití osiva pravidelně kypřete prostor mezi řádky
Pokud máte na zahradě spíše těžší půdu, může vám při pěstování mrkve pomoci tzv. hrůbkování. Trochu připomíná přihrnování (nakopčení) zeminy k bramborám. Půdu nejdříve dobře zryjte a obohaťte kompostem. Pak hráběmi vytvořte hrůbky vysoké přibližně 10 cm a široké 40–50 cm. Tedy tak, abyste je mohli obsluhovat, aniž byste na nich stáli. Horní část hrůbků nebude špičatá, ale rovná. Do takto připraveného hrůbku vysévejte dva (maximálně tři) řádky mrkve. Energii, kterou musíte zpočátku věnovat do přípravy hrůbků, ušetříte později, kdy se takto upravené záhony snadněji udržují.
Mrkve z raných výsevů mívají dost velký problém s pochmurnatkou mrkvovou (Psila rosae). Je to malá moucha okolo 5 mm dlouhá, má hnědou hlavičku a žluté nožky, hruď a zadeček jsou černé. Larvy pochmurnatky vyhlodávají v kořenech mrkví nepravidelné chodbičky. Pokud semínka mrkve zasejete až v druhé půlce května, nebudete mít problém s „červivostí“ kořenů způsobenou larvami pochmurnatky. Dospělci tohoto škůdce totiž létají a kladou vajíčka nejpozději do poloviny května.
Mezi kterými odrůdami mrkve vybírat
Jarana F1: Raná odrůda; kořen je středně dlouhý s velmi dobrým vnitřním i venkovním vybarvením. Vyrovnaná ve tvaru kořene. Nižší, ale pevné listy jsou optimální pro mechanickou sklizeň.
Rondo: Velmi raná až raná odrůda kulaté mrkve určená především pro přímý konzum. Kořeny jsou velmi krátké, 3 až 5 cm. Vyniká chutí díky velmi vysokému obsahu cukru a sušiny s vysokou odolností proti praskání. Vysévá se do sponu 20 x 5 cm.
Chamare: Poloraná odrůda vhodná na přímý konzum. Lze ji úspěšně i skladovat. Kořeny jsou robustní, krátké a široce trojúhelníkového tvaru s tupě špičatým zakončením.
Koloseum F1: Pozdní hybridní odrůda mrkve s velmi dobrou skladovatelností. Je vhodná pro zpracování, sušení a skladování. Kónický kořen je dlouhý 25 až 30 cm. Odrůda poskytuje vysokou sklizeň vyrovnaných kořenů s vysokým obsahem sušiny. Má sladkou dužinu lahodné chuti.
Barevné mrkve se od té klasické oranžové liší hlavně obsahem rostlinných pigmentů. Většina těchto látek jsou antioxidanty a podle MUDr. Zbyňka Mlčocha se jedná o jedinečnou superpotravinu, která posiluje celý organismus.
Žluté obsahují xantofyly, barviva blízké karotenoidům. Zlepšují funkci zraku – zpomalují degeneraci žluté skvrny v oku.
Červené obsahují lykopen, barvivo přítomné v rajčatech nebo vodním melounu, které přispívá k prevenci srdečních chorob a některých nádorů, např. prostaty.
Fialové vděčí za svou barvu anthokyanům, silným antioxidantům, lapačům volných radikálů v krvi. Brání zanášení cév a tím pomáhají v prevenci infarktu.
Bílé mrkve jsou na barviva nejchudší. Jsou ale sladké a chutné!
Zdroj informací: autorka článku, SEMO a.s.
Publikováno: 21. 4. 2024, Autor: Marta Pawlicová, Profil autora: Marta Pawlicová
