Jarní výsadba česneku: Kdo nezasadil na podzim, možná dobře udělal
Kdo nezasadil česnek na podzim, nemusí věšet hlavu! Proč? Protože kvůli teplému lednu a silným únorovým holomrazům s velkou pravděpodobností česnek vysazený na podzim nepřinese kýženou úrodu. A tak se vyplatí vysadit česnek na jaře, jakmile povolí mrazy a je možné se začít hrabat v hlíně. Ideální doba je začátek března. Navíc jarní výsadba nebývá napadena houbomilkou česnekovou, mouchou, která dokáže sežrat celou úrodu. A taky vám prozradíme, proč pěstovat český česnek a čím se liší od čínského a španělského.
Pravdou je, že české odrůdy česneku jsou mrazuvzdorné a sadba vysazená na podzim ani při větších mrazech nevymrzne. Výjimkou byl rok 2012, kdy se sešlo více vlivů najednou. Byl velice teplý leden, pak přišly silné a dlouhotrvající holomrazy. Podobná situace může nastat i letos v roce 2018. Na podzim vysázený česnek už v lednu začal rašit a únorové mrazy ho doslova ochromily. Proto bude v letošní sezoně pravděpodobně nutností vysadit česnek znovu na jaře.
Co budete na jarní výsadbu česneku potřebovat
kvalitní sadbový česnek, který je vhodný na jarní výsadbu
sázecí kolíček
5% roztok sulky na moření
startovací hnojivo
Jak budete při výsadbě jarního česneku postupovat
1. krok: příprava sadby česneku
Hlavičky česneku opatrně rozeberte na stroužky, poškozené odstraňte a takto připravené dejte do nádoby a zalijte přípravkem na moření, 5% roztok sulky. Nechte 10 až 12 hodin působit, pak stroužky vyndejte, nechte osušit a sadbu máte připravenou.
Řádky si vyznačte provázkem, nebo si udělejte v hlíně rýhu, abyste stroužky sázeli rovně. Česnek vysazujte do řádků vzdálených 25 až 30 cm, jednotlivé stroužky dávejte od sebe na vzdálenost 10 cm. Sázecím kolíčkem udělejte důlek, do něho dejte špetičku startovacího hnojiva a pak vložte stroužek česneku kořenovým krčkem dolů. Jestli se spletete a stroužek obrátíte, nevadí, česnek vám vyroste i tak, ale bude menší, protože vynaloží všechnu svoji sílu na otočení výhonu. Pak důlky zahrňte zeminou.
Takto osázený záhon si pečlivě označte a důkladně zalijte. Stroužky teď potřebují hodně vláhy, aby co nejdříve mohly zakořenit. Nezapomeňte po dvou až třech týdnech, když už se záhon bude zelenat, česnek přihnojit. Velkou pozornost věnujte odplevelování i okopávce. Odborníci doporučují okopat česnek během vegetace až šestkrát!
Chcete-li přece jenom vypěstovat si kvalitní, chutný a zdravý česnek, vysazujte pouze česnekovou sadbu. Množitelské porosty mají svůj přesný původ a jsou odborně kontrolovány na zdravotní stav. Vlastní sadba pak bývá kontrolována úředně. Porosty konzumního česneku kontrolovány nejsou, jejich původ nemusí být dohledatelný.
Pro jarní výsadbu se hodí například odrůdy Japo II, Benátčan, Matin nebo Mirka. Na jaře je také možné nasázet ozimé česneky, ale u paličáků se stává, že se cibule nerozdělí na stroužky, někdy zase paličáky nevykvetou.
Také si myslíte, že zahraniční odrůdy jsou plnohodnotnou náhradou českých odrůd? Nejsou. Každá kuchyně, česká, francouzská, asijská či španělská, mají svůj způsob kořenění jídel a k tomu se právě v každé zemi hodí jejich odrůdy. Kulturní odrůdy vznikají z krajových odrůd, které se v dané oblasti pěstují po staletí a chuťově vyhovují místním. Chcete-li přece jenom šetřit a česnek ze zahraničí pěstovat, vězte, že ten z Číny nenaroste vůbec, španělský při mírné zimě může dát uspokojivý výnos, ale chuť českého česneku mít určitě nebude.
Jak se pozná český česnek? Není to tak úplně jednoduché, ale český česnek vypěstovaný u nás bývá zpravidla menší, zato má mnohem výraznější a ostřejší chuť (je čtyřikrát až pětkrát silnější, protože obsahuje více silic). Když rozloupnete český paličák, má stroužky jen kolem středu, u těch zahraničních (většinou čínské a španělské) jsou stroužky všude a obsahují až 20 stroužků.
