Většina zahrádkářů se trápí při pomyšlení, že odjede na dovolenou a jejich opečovávaná zahrada bude trpět nedostatkem vláhy. Nabízí se řešení v podobě kapénkové závlahy. Co takhle využít místo klasického napojení na vodovodní kohoutek dešťovou vodu? Otestovali jsme průsakovou hadici Fiskars s napojením na sud s dešťovou vodou. A jaké byly výsledky?
Aby zelenina plodila, potřebuje dostatek závlahy. Jak řešit zalévání například o dovolené? (Zdroj: Pavlína Wagnerová Málková)
Pokud je pěstitel doma, nemá problém záhony zalévat, kdykoliv je to zapotřebí. Jakmile se ale vzdálí byť jen na pár dní mimo domov, rostliny mohou trpět nedostatkem vláhy. Zde se nabízí hned několik možností řešení.
1) Využití časovače
Každý zkušený zahrádkář ví, že nejlepší doba pro zalévání je brzy ráno nebo večer. Tedy v době, kdy nejsou sluneční paprsky tak ostré. Pro zalévání trávníku se perfektně hodí zavlažovače. Stačí jen v určitou dobu pustit vodu a zavlažovač pracuje za vás. Ale co dělat, když není zrovna nikdo, kdo by vodu pustil? Využijte chytré časovače.
Chytré časovače od Fiskars nabízí možnost napojení na jeden nebo dva výstupy. Velice jednoduše naprogramujete dobu, kdy chcete zalévat, také délku a frekvenci zavlažování. Připojíte na vodovodní kohoutek s běžným vnějším závitem o Ø 21 mm (G 1/2 ""), Ø 26,5 mm (G 3/4 "") a Ø 33,3 mm (G 1 ""). Časovač je napájený bateriemi 2×AA.
2) Kapénková závlaha
Na záhonky hned na začátku sezóny nainstalujte prosakovací hadici a odpadne vám každodenní martyrium s taháním hadic či konví po zahradě. Prosakovací hadice pracuje zcela dokonale za vás. Díky kapénkové závlaze děláte víc nejen pro své rostliny, ale také pro svou peněženku. Kapky vody jsou rozváděny vždy ke kořenům rostlin, odpadá tedy problém s odpařováním, jak se tomu děje při běžném zalévání na list. Spotřeba vody se sníží až o70 %. Navíc zaléváte jen na tom místě, kde potřebujete. Rostliny také nebudou tolik vystavené teplotnímu šoku, což se stává, pokud zaléváte večer po horkém dni vodou z řadu klasickým způsobem, tedy zavlažovací pistolí.
Kapénková závlaha je pro rostliny šetrnější Délka prosakovací hadice je 15 m. Sada obsahuje kovové příchytky pro uchycení hadice na povrchu nebo pod povrchem země. Jeden konec hadice je uzavřený zátkou pro natlakování hadice a prosakování, druhý konec má univerzální spojku s ventilem on/off pro regulaci průtoku vody
3) Využití dešťové vody
Proč plýtvat drahou pitnou vodou, když můžeme průběžně celý rok zachytávat vodu dešťovou, a tou pak zalévat záhony. Pro zalévání konvemi se tento způsob přímo nabízí. My jsme si ovšem pohráli s myšlenkou zalévat zcela zadarmo, pro rostliny vhodným způsobem a navíc bez námahy. Vodou, kterou nám poskytne příroda a kapénkovou závlahou.
Pořídit si nádoby na zachytávání dešťové vody není nijak finančně náročné. Pokud máte kubíkovou nádrž, máte na celé léto vystaráno. My jsme kvůli testu zakoupili sud o objemu 200 l. Doporučujeme vybrat takovou nádobu, která bude uzavíratelná, v případě sudu vybírejte ten s víkem. Zvláště pokud stojí poblíž stromů, ze kterých padají do vody nečistoty a zanášejí dno. Voda také přitahuje různý hmyz, zvláště komáry, kteří pro své množení potřebují klidnou vodní hladinu.
Jak napojit hadici na sud? Můžete použít ponorné čerpadlo, v takovém případě ovšem nelze mluvit o bezplatném provozu. Naším cílem byla možnost zalévání i v takových místech, kde není k dispozici elektřina. Proto jsme se chtěli spolehnout na přírodní zákony a využít samospád. Naše zahrada není nijak svažitá, sud jsme tedy postavili o cca 10 cm výš na nepoužívané betonové dlaždice. Do spodní části sudu jsme navrtali otvor, který jsme rozšířili na velikost spojky. Spojku jsme protlačili otvorem a pro upevnění použili obyčejnou tavnou pistoli.
Prosakovací hadice je připevněná přes rychlospojku na sud
Hadici o délce 15 m jsme natáhli na potřebná místa a zajistili kovovými příchytkami. Jedna strana hadice je uzavřená zátkou pro potřebné natlakování, druhá má univerzální spojku s ventilem on/off pro regulaci průtoku vody. Až později jsme zjistili, jaká výhoda bude ona regulace. Sud byl naplněný, nebylo třeba otálet s testem průtoku.
Během chviličky se postupně začala hadice po celé své délce rosit, ve chvíli, kdy se celá naplnila, již kapičky stékaly po hadici a odkapávaly do hlíny. Systém zavlažování s využitím samospádu tedy fungoval bez problémů.
Jak to ale je se spotřebou vody? První pokus nás opravdu překvapil. Zavlažoval se skoro suchý záhon o délce 15 m. Při plně otevřeném kohoutu se 200l sud vyprázdnil za jedinou noc. Tudy tedy cesta nevedla. Snížili jsme tedy průtok vody na polovinu. Ráno jsme záhon zalili běžným způsobem. Večer se pustila kapénková závlaha. Sud se tentokrát vyprázdnil za 4 dny. Přitáhli jsme uzávěr ještě o čtvrtinu. Sud tentokrát vydržel téměř týden.
Hadici umístěte k rostlinám, ať nezaléváte zbytečně okolní hlínu
Co říct závěrem? Pokud namontujete hadici na kubíkovou nádrž, bez problémů můžete odjet i na měsíc na dovolenou, záhony zůstanou díky kapénkové závlaze dostatečně vlhké a rostliny tak neuvadnou. Samozřejmě při napojení na vodovodní řad a s použitím časovače můžete naprosto bez problémů vyřešit závlahu celé zahrady bez námahy, naším cílem však bylo vyzkoušet zavlažování zcela bez nákladů (s výjimkou prvotního nákupu hadice a sudu) a přírodní cestou.
