Pořiďte si na zahradu koupací jezírko, nebudete litovat
Jezírko ke koupání nebo biobazén? Přírodní koupací jezírka jsou stále oblíbenějším prvkem našich zahrad. Jsou geniálním propojením okrasných jezírek, která zahradě dodávají výjimečný půvab, a místo pro koupání a plavání v souladu s přírodou. Víte však, jak takové jezírko nebo biobazén funguje? Vysvětlíme vám rozdíly.
Jezírko ke koupání je i okrasným prvkem zahrady (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Jezírko ke koupání
Jezírko ke koupání dokáže umně skloubit výhody běžného bazénu a okrasného zahradního jezírka. Tato jezírka umožňují majitelům pohodlné koupání i chov ryb najednou (ale není to nutné). Tato vodní plocha má celou řadu výhod. Nepůsobí uměle, prospívá okolnímu systému, a pokud budete chtít, můžete se v něm bezpečně smočit. Na rozdíl od okrasného zahradního jezírka mají však zabudovanou hlubší zónu určenou ke koupání.
Přírodní jezírko vhodné ke koupání nepotřebuje chemickou úpravu. O čistotu vody se totiž postará tzv. regenerační zóna, která je sestavena z pečlivě vybraného systému rostlin zasazených na okrajích jezírka. Nutno říci, že tato část musí být od té koupací oddělená. Regenerační zóna je hluboká maximálně 50 cm, přičemž musí být hustě osázená rostlinami. Jde o rostliny příbřežní a podvodní, jako třeba lekníny.
Koupací část je u jezírka vždy menší než ta regenerační. Na rozdíl od biobazénu jde však u jezírka ke koupání o stojatou vodu, kterou čistí tzv. filtrátoři, což je zooplankton, a proto tam jsou ony rostliny. Spodní část jezírka by pak měla být podložena speciální fólií. Voda by totiž v žádném případě neměla prosakovat do okolního podloží.
Biobazén funguje na trochu jiném principu než koupací jezírko
Co je biobazén
Biobazén je rovněž uměle vytvořená nádrž, avšak s cirkulující vodou bez přítoku využívaného ke koupání. Voda v biobazénu cirkuluje pomocí čerpadel. I zde je chemicky neošetřená voda. Čištění vody v bazénu však zajišťuje biofiltr s nízkou spotřebou energie. Základním principem čištění je potom odstraňování mikrobiálního biofilmu z povrchu biofilmového filtru a také odstraňování sedimentu ze dna bazénu.
Biofilm představuje společenství mikroorganismů (bakterií, řas, hub, virů, jednobuněčných organismů a malých bezobratlých živočichů), které jsou uložené v tenké vrstvě na pevném povrchu. Činností těchto mikroorganismů se z protékající vody odebírají živiny tak, aby obsah fosforu byl do 0,010 mg/l. Biofilm na povrchu biofiltru samozřejmě postupně narůstá, a proto musí být pravidelně odstraňován.
Obecně platí, že čím je takový biobazén větší, tím lépe. Umožní to komfortnější plavání. Ekosystém v případě větších biobazénů je vždy stabilnější než u menších. Ty nejmenší bazény mohou mít klidně velikost pouze 4 m². Ideální však je, když mají alespoň 7 m na délku a 3,5 m na šířku. Hloubka by se pak měla pohybovat minimálně okolo 150 cm, lépe však 200 cm.
Faktem je, že čím je menší plocha biobazénu, tím se snadněji udržuje. Dá se dokonce i automatizovat. To první, co je na jaře potřeba udělat, je nutné z jezírka vysát nečistoty, které se usadily na dně. Pomůže vám s tím jezírkový vysavač. Práce s vysavačem je jednoduchá. Protože je na dně hladká fólie, můžete k tomu použít hladký nástavec s kolečky a dlouhou teleskopickou rukojetí. Díky tomu se tak dostanete až na druhou stranu. Vysávejte pomalými tahy. Dno tak vyčistíte velmi snadno a rychle.
Vysátou vodu z vysavače je možné použít k zálivce. Pro vyčištění štěrku je nutné pouze změnit nástavec. V dalším kroku se věnujte rostlinám. Většina rostlin v jezírku přezimuje pouze v kořenu, a proto je nutné na jaře všechny odumřelé části ostříhat. Čistou rostlinu potom zasaďte do štěrku. Během sezóny je pak zapotřebí pravidelně čistit dno.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Parťáci od fochu; svetbydleni.cz; nkz.cz
