Bource doma asi nevypěstujete, ale vynikající plody ano
Moruše jsou u nás hosty až z dálné východní Asie, ale morušovníky se pěstují v našich sadech a zahradách už po staletí. Nejen pro sladké, šťavnaté a zdravé plody, ale i jako okrasné stromy.
Moruše připomíná ostružinu, ale je sladší (Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Moruše milují teplo
Když se řekne moruše, většina z nás si určitě vybaví bource morušového a výrobu hedvábí. S ní v našich podmínkách ovšem nepočítejte, ale pokud žijete v některé z klimaticky příznivých oblastí a máte dostatečně velkou zahradu či pozemek, pak je morušovník ideální strom, který obohatí druhovou pestrost i zdravý jídelníček.
Morušovníky potřebují ke zdárnému růstu hodně slunce a průměrné roční teploty kolem 8 °C. U nás se jim tak dobře daří třeba na jižní Moravě nebo v Polabí, tedy ve vinařských oblastech, ale krásné staré stromy objevíte i v některých pražských parcích. Jedná se o odolné a dlouhověké stromy, takže věk kolem dvou set let u nich není výjimkou. Přestože jsou morušovníky teplomilné, mírný mráz přežijí a rychle se po něm zregenerují. Nejvhodnějším druhem do našich klimatických a půdních podmínek je morušovník černý. Tam, kde je skutečně dost slunce a tepla, se daří i morušovníku bílému (právě ten se pěstuje kvůli výrobě hedvábí).
Morušovníky se pěstují i pro okrasu, třeba pro své jemné a lesklé listy
Poměrně často se lze setkat s převislou variantou obou druhů, která připomíná spíše keř a mezi pěstiteli je velmi oblíbená kvůli snadnějšímu přístupu ke zralým plodům. Ty jsou velmi křehké, takže nesnesou dlouhou přepravu a zbytečnou manipulaci, což je také jeden z důvodů, proč se s morušemi jen těžko setkáte na pultech obchodů.
Dopřejte jim prostor
Ideální dobou pro výsadbu morušovníků jsou jaro nebo podzim. Sazenici ponořte na několik hodin do odstáté, nejlépe dešťové vody. Pak ji vysaďte do hluboké jámy, protože morušovníkové kořeny se postupně hodně rozrostou, a to do šířky i hloubky. Moruše kolem sebe zkrátka potřebují prostor, jinak začnou brát vodu ostatním rostlinám ve svém okolí. Rozrostou se i do výšky a šíře, takový patnáctiletý morušovník už je pěkný čahoun, který dosahuje až 8 metrů. Vhodným stanovištěm jsou pro ně například rozlehlé venkovské dvory nebo místa dostatečně vzdálená od ostatních dřevin a květin i sousedovic plotů a chodníků, protože se tak vyhnete nepříjemnostem s padajícími plody, které dozrávají ve vrcholném létě.
Morušovníky nesnášejí vlhko a trvalý chlad a potřebují výživnou hlinitou půdu, která dobře drží teplo. Díky rozsáhlému kořenovému systému vyžadují zálivku jenom v prvním roce života, pak už si životadárnou tekutinou sami „vytáhnou“ z půdy. Když začne stromek košatit, je zapotřebí první výhony střechovitě zkrátit, aby se větve v budoucnu pravidelně rozrůstaly. Pak už je radikální řez zbytečný, pouze v případě, že se jeho větve začnou roztahovat tam, kam nepotřebujete.
Plody morušovníku černého připomínají ostružiny, ale jsou sladší a hlavně měkčí, takže už při pádu ze stromu na tvrdší povrch se poškodí a vyteče z nich šťáva. Tomu předejdete tím, že morušovník vysadíte do travnatého pozemku nebo půdu kolem něj po vysazení zatravníte. Podobně je to s bílými morušemi, ale jejich plody mají světle žlutou až bělavou barvu.
Vedle zajímavé chuti jsou moruše bohatou zásobárnou vitamínů B, C a K, obsahují hodně vlákniny a jsou výborným zdrojem vápníku, hořčíku, fosforu, zinku a draslíku. Vhledem k vysokému obsahu dobře stravitelných rostlinných bílkovin se hodí jako součást vegetariánské a veganské stravy. Především z nich ale vyrobíte vynikající šťávy, džemy i marmelády a kompoty, hodí se do sladkých moučníků a pochopitelně chutnají báječně i čerstvě natrhané.
Zdroj: www.rostlinky.cz, www.pestik.cz
Publikováno: 26. 8. 2023, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová
