reklama

Víte, jak ochránit svou zeleninu a ovocné stromy před nočními mrazíky?

Ochrana proti mrazu je velmi důležitá – a to i na jaře, ve chvíli, kdy se dny oteplují. Spoustě rostlinných druhů totiž začíná vegetační období, díky čemuž ztrácí odolnost vůči nízkým teplotám. V důsledku toho však rostliny, které vstoupily do aktivní růstové fáze, během chladných nocí mohou zmrznout. Jak tomu zabránit? Poradíme vám.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Ochrana proti mrazu je důležitá, protože vám může zachránit úrodu

Ochrana proti mrazu je důležitá 

Ochrana proti mrazu je důležitá, protože jarní mrazíky způsobují každoročně v mnoha zahradách velké ztráty. Ve chvíli, kdy brzy na jaře začnou být teplé a slunečné dny, rostliny začínají růst. Jenže to má za následek to, že ztrácejí svou odolnost vůči nízkým teplotám. V okamžiku, když pak teplota klesne i lehce pod 0 °C, dochází k vymrznutí mnoha rostlin (které již vstoupily do aktivní růstové fáze). I proto je velmi důležité rostliny před nočními mrazíky ochránit. Nevíte jak? Máme pro vás tipy na osvědčené způsoby ochrany před mrazem. 

Noční mrazíky mohou zničit i celou rostlinu
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Noční mrazíky mohou zničit i celou rostlinu

Jak chránit rostliny před mrazem? 

Ochrana proti mrazu spočívá především v minimalizaci nebezpečí mrazu. Co to znamená?

Choulostivé druhy, které začínají brzy, by se neměly sázet do prohlubní v zemi, protože právě zde se hromadí ochlazený vzduch a způsobuje mrazy. 

Velmi citlivé rostliny by měly být pěstovány v chráněných částech zahrady. Ideálně by měly být vysazeny u opěrných zdí nebo zdí budov. Kamenné plochy, které jsou silně vyhřívané během dne sluncem, uvolňují po dlouhou dobu teplo, čímž zabraňují výrazným poklesům teploty v nočních hodinách. 

Dbejte také na to, aby byl substrát řádně vlhký. Voda obsažená v půdě se během dne ohřívá a akumuluje teplo, které se bude postupně uvolňovat během chladných jarních nocí. 

Hnojte s rozumem. Nadbytek dusíku v kombinaci s nedostatkem draslíku výrazně oslabuje kondici rostlin, čímž je dělá náchylnější k poškození mrazem. V předjaří proto k hnojení používejte vícesložková hnojiva s obsahem draslíku. 

V případě pěstování jednoletých rostlin a zeleniny byste měli termíny setí a výsadby přizpůsobit klimatickým podmínkám. Mějte také na paměti, že semena druhů citlivých na chlad je možno vysévat do země až po 10. květnu (takže k prvnímu vzejití dojde až po pominutí nebezpečí mrazů). 

Sazenice potom sázejte ven až po 15. květnu. Nezapomínejte však předtím rostliny nejprve postupně otužovat, aby si uvykly na podmínky panující venku. Po 15. květnu můžete do květináčů a truhlíků na balkonech a terasách vysazovat i balkonovky, jako třeba muškáty a surfinie. 

Zvláště citlivé nebo cenné vzorky by měly být dodatečně chráněny před mrazem. Jako krycí materiál je možné použít bílou netkanou textilii, ale také vlnitou lepenku, slámu nebo třeba dekorativní skleněná stínidla. V těch nejhorších případech můžete použít i sklenice, kbelík a podobně (prostě nádoby, kterými přikryjete rostliny). Tento typ krytu na rostliny dejte asi hodinu před západem slunce a ráno jej potom sundejte. 

Jistou ochranu skýtají i plastové kelímky, kbelíky a další kryti, které přiklopíte na rostlinu
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jistou ochranu skýtají i plastové kelímky, kbelíky a další kryti, které přiklopíte na rostlinu

Další metoda ochrany stromů před nočními mrazíky spočívá v nadkorunovém zavlažování. Jde o nejúčinnější ochranu proti mrazu, ale také i o náročnou metodu. Má totiž velkou spotřebu vody. K ochraně 1 ha sadu můžete spotřebovat 25–45 m³ vody za hodinu. 

Jednou z možných ochran je i protimrazová instalace. Správně navržená protimrazová instalace se musí skládat z potrubí s odpovídající kapacitou a dobrých sprinklerů s velkým dosahem, účinností a rosením. Vybrané potrubí by mělo mít dostatečnou kapacitu vody, aby nesnižovalo rychlost jeho toku. V opačném případě se sníží výstupní tlak vody, který musí být minimálně 3 bary. Získání toho odpovídajícího tlaku postřikovače zaručuje velký rozsah dodávky vody k rostlinám, které chceme chránit před mrazem. Postřikovače pak vybírejte podle množství vody a vlastních preferencí. Čím větší je poloměr přívodu vody, tím méně zavlažovačů je potřeba. Ty nejlepší postřikovače rozbíjí proud vody na drobné kapky, které rychleji a důkladněji pokrývají každou část rostliny.  

Tento zajímavý způsob ochrany vodou je velice efektivní
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Tento zajímavý způsob ochrany vodou je velice efektivní

Kouřová ochrana patří k běžně používaným řešením k ochraně plodin na velkých plochách. Výroba kouře představuje pálení vlhké slámy nebo speciálních kouřových svíček kolem sadu. Výsledkem toho potom je, že teplo potřebné pro správný růst rostlin zůstává blízko země. 

A v neposlední řadě se k ochraně proti mrazu v sadech používá i míchání vzduchu pomocí ventilátorů. Efekt spočívá v tom, že studený vzduch, který je těžší, a drží se proto u země, se ventilátorem mísí s tím teplejším. Používají se k tomu větrné mlýny o velikosti stožáru, které dokážou ochránit před mrazem plochu 8 hektarů.

K ochraně můžete použít bílou netkanou textilii
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
K ochraně můžete použít bílou netkanou textilii

Jak chránit rostliny na balkoně? 

Na balkoně je velmi důležité správné zakrytí květináčů. Můžete k tomu použít polystyren, ale zabalit je  také můžete do slámy nebo vlnité lepenky. Potom rostliny umístěte do dřevěné bedny nebo kartonové krabice, kterou naplňte kůrou, suchým listím nebo novinami. Chraňte tak i cibuloviny v květináčích, které byly vysazeny na podzim. Pokud zůstanou nechráněné, jednoduše zamrznou. Dobrým způsobem ochrany rostlin na balkoně je rovněž i zastínění balkonu. K tomuto účelu můžete použít stínicí látku, stínicí síť nebo bílou netkanou textilii. Materiály tohoto typu propouštějí část slunečních paprsků a oslabují silné a mrazivé větry.

Zdroj informací: poradnikogrodniczy.pl, stiga.pl, portal-sadownik.pl 

Publikováno: 3. 4. 2024, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová