Začínáme zahrádkařit: Jak si zaručit, že půda bude úrodná
S úplně prvními přípravami na pěstování plodin, hlavně zeleniny, přichází čas na plánování osázení zahrady – ve smyslu správného rozplánování tak, aby se dodržovaly základní zásady zahradničení. Bez dodržování těch nejzákladnějších pravidel totiž zahrada plodí jen první dva roky, pak se z půdy může stát neúrodná poušť.
Plánování osázení zahrady volte tak, abyste zužitkovali zbytek z roztrhaného trávníku. Na něm perfektně zaplodí například brambory a předvedou se i bylinky nebo letničky
Plánování osázení zahrady volte nejen dle povahy půdy
Plánování osázení zahrady v zeleninové části je nesmírně důležité. Pravidelným plánováním rozmístění jednotlivých plodin je dodržena totiž základní zásada zahrádkářské činnosti, a tou je systém střídání plodin na záhonech. Tato metodika vychází z toho, že žádná plodina nesmí být na jednom stanovišti přítomna po více než jedno vegetační období. Porušením této zásady dochází nepozorovaně a pomalu k jednostrannému vyčerpání půdy, které výrazně snižuje úrodnost. Kromě toho je tu zvýšené riziko rozvoje chorob, jako je například nádorovitost brukvovitých.
První rok je velice vhodné osít a vysadit takové plodiny, které mají nižší nároky na živiny nebo dokáží perfektně zužitkovat živiny, které mají v podobě roztrhaného travního drnu. Z plodin 1. trati to jsou především brambory. To je jedna ze základních plodin na každou zahrádku, která dokáže dát při správném pěstování velice vysoký výnos.
Brambory porostou skoro všude, pozor ale na dostatek draslíku a škůdce
Nezapomeňte, že v drnu mohou být rezidua drátovce – škůdce hlíz, který v nich vytváří chodbičky. Proto místo, kde chcete brambory mít, tři týdny před výsadbou ošetřete dusíkatým vápnem. To se rozhodí po ploše, mělce se zapraví a tři týdny je zapotřebí půdu ponechat neosázenou. Po výsadbě dodržujte vzdálenost řádků alespoň 60 cm a po vzejití hlíz, kdy jsou již vytvořené listy, brambory přihrňte. Ještě před jejich vysazením do půdy zapravte i dřevěný popel – ten obsahuje draslík, který výrazně napomáhá růstu hlíz.
Zúrodnění půdy v prvním roce pomáhají i bobovité rostliny – hrách nebo fazol. Jsou to rostliny, které dobře a rychle rostou, úroda lusků je téměř zaručena. Před výsevem významně napomáhá namočení semen do vody. Nutná je zálivka, aby budoucí úroda vzešla. Hrách a fazol mají pozitivní přínos pro půdu v tom, že na jejich kořeny dochází k vázání dusíku, čímž je půda obohacena o důležitou živnou látku. Nejeden pěstitel provede výsev fazolu vedle okurek, které ale mají větší nároky na kvalitu půdy – rostou tam, kde je pro ně hodně živin. Například místo po bývalém kompostu v zahradě může být pro ně jako stvořené.
Plánování osázení zahrady s cílem nejvyššího výnosu
V prvním roce na zahrádce poroste mrkev nebo petržel, těm vyhovuje především hluboká půda, ve které se krásně vyvine jejich kořen. Nezapomeňte také na cibuli, listovou zeleninu nebo řepu, což jsou poměrně nenáročné plodiny. V plánování osázení zahrady nezapomeňte na to, že je vhodné řešit i plodiny následné, ideálně pak zelené hnojení. Volné plochy po sklizni se tedy osejí druhy rostlin, které dokážou vytvořit velké množství hmoty za krátkou dobu, na podzim se posečou a zapraví do půdy.
Z letniček, které se snadno zužitkují, je zajímavý třeba měsíček, jehož okvětní lístky se používají do čajů nebo mastí, zelené části pak poslouží jako zelené hnojení
Podle náročnosti rostlin, které si naplánujete na jednotlivých záhonech pěstovat v příštím roce, použijte různé organické hmoty. Pro plodiny 1. trati, tedy ty nejnáročnější, na podzim zapravte do půdy kravský hnůj, ideálně v množství až 7 kg/m². Toto vyhnojení ocení nejen brambory, dýně, ale i rajčata, papriky, okurky, květák, zelí nebo brokolice. Plodiny 2. a 3. trati, tedy kořenová zelenina, cibule, česnek, ředkvičky a listová zelenina, vyžadují zúrodnění půdy prostřednictvím organického odpadu, tedy typicky poseknou trávou s listím a dalším organickým odpadem, který lze snadno zapravit do půdy.
Detail přípravy pěstební plochy z trávníku za pomocí rotačního kypřiče
V rámci plánování osázení zahrady je ale nezbytnou součásti i zapracování živin do půdy v rámci podzimního zpracování půdy. Živiny zásadně zarývejte tak, aby byly založeny na bok brázdy, nikoliv na dno, tam totiž udělají téměř nulovou službu.
Zdroj informací: prirodnizahrada.eu
Publikováno: před týdnem, Autor: Jaromír Malich, Profil autora: Jaromír Malich
Jak správně připravit půdu pomocí jednoosého malotraktoru
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Ludmila Dušková společně s Tomášem Belingerem názorně ukazují divákům různé postupy, jak správně připravit půdu pro plodiny jako jsou brambory, rajčata nebo okurky
