Mrazové zimy i jarní mrazy způsobily velké poškození ovocných výsadeb, zejména peckovin a ořešáků. Vliv těchto mrazů se u ořešáků projevil podle oblastí hlubokým namrznutím větví, ojediněle docházelo i k úhynům celých stromů. Stromy jsou v období vegetace zpravidla jen řídce olistěné a proschlé větve se působením mrazu a chladných větrů postupně ulamují. Jak zachránit ořešáky poškozené jarními mrazy?
Ovocné stromy v květu a jarní mrazy nejdou dohromady
Letošní jaro začalo pro ovocnáře i drobné pěstitele opravdu špatně. Po nástupu nadprůměrných jarních teplot přišlo razantní ochlazení s mrazy a sněžení – a to v době, kdy spousta ovocných stromů již měla nasazeno na květy, nebo dokonce byla již v plném kvetení. Výkyvy teplot měly proto na stromy vysloveně devastující účinky.
Ořešáky jsou na mrazy velmi náchylné, proto si můžete všimnout, že obrážejí snad nejpozději ze všech užitkových dřevin. Pokud byly vaše ořešáky v době dubnových mrazů narašené, zcela určitě zčernaly. Poškozené větévky odpadnou a letos již plodit nebudou. S letošní úrodou se tedy můžete rozhodně rozloučit. Nicméně se nemusíte obávat, že stromy zajdou. Mrazem poškozené větve se dokážou vzpamatovat a zregenerují.
Vlivem pozdních mrazů dochází u ořešáků k poškození rašících pupenů
Ořešáky mají výborné regenerativní schopnosti. Toho je možné využít po namrznutí jarními mrazy i při úhynu větví z dalších příčin.
U sadařů i drobných pěstitelů se množí dohady o tom, zda ořešáky prořezávat či nikoliv. Bylo zjištěno, že prořezané ořešáky mají daleko lepší schopnost zacelovat také mrazové desky na kmenech než stromy neprořezané. Proto nebude od věci větve poškozené mrazem odřezat a rány potřít balzámem. Můžete, s ohledem na studie provedené v devadesátých letech, ořešáky – zejména staré a letité stromy, prořezat výchovným řezem i poté, co jejich výhony zčernaly vlivem jarních mrazů.
Mrazové praskliny vznikají zejména na osluněné jižní a jihozápadní straně stromů
Na kmenech a silných větvích ořešáků můžeme velmi často pozorovat nápadná místa, připomínající rozevřenou ránu. Jedná se o mrazové poškození pletiva, které vzniká na osluněných jižních stranách kmenů stromů. Důvodem jsou nejen jarní mrazy, ale i výrazné rozdíly mezi nočními stále silně chladnými teplotami a znatelně teplejší teplotou povrchu kmenů a větví při denním oslunění. Tento jev nazýváme podélné mrazové trhliny nebo praskliny.
Tyto trhliny velmi často přecházejí v mrazové desky nebo lišty. Vyskytují se převážně u špatně vyzrálých dřevin a takové nedostatečné vyzrání způsobuje nevhodná výživa, přílišná zálivka nebo nekvalitní řez. Mrazová trhlina se obvykle časem zahojí a zaroste závalem. Přesto ale bude mrazovou trhlinu a vznikající desku nezbytné ošetřit co nejdříve. Kůru bude potřeba oškrábat a ošetřit balzámem na stromy, někdy se doporučuje i směs latexu s fungicidy. Takto ošetřené stromy potřebují hodně vláhy, proto dbejte na pravidelnou zálivku.
Pokud není zásah jarními mrazy opravdu markantní, namrzlé výhony obrazí
Ochranou proti mrazovým deskám a trhlinám je stínění jižních stran kmenů a silnějších větví pomocí vápenného nátěru, případně zakrýváním částí kmenů a větví slámou, kartonem, plastovými deskami a podobně.
Podobně je možné ochránit i ořešáky před náhlými jarními mrazy. Mladší a málo vyvinuté stromky se rozhodně vyplatí obalit např. balicím papírem, zahradní textilií, slámou nebo chvojím a tyto materiály okolo korun upevnit, aby se zabránilo promrznutí letorostů a pupenů.
Příčinou namrzání ovocných stromů není přímo mráz, ale spíš kolísání teplot
Zahradnice Lenka Šulcová radí: "Mrazem poškozeným stromům se dá pomoci vydatnou zálivkou a dostatečným hnojením dusíkatými hnojivy. Pokud je nezbytné namrzlé ořešáky prořezat, měl by řez být proveden odborně a citlivě, a provádí se u starých stromů, ideálně v květnu, kdy již jarní mrazy nehrozí."
Zahradník Tomáš Trejbal míní: "Ořešáky neřezat, pokud stromům omrzly jen aktuálně narašené listy, mají záložní pupeny (sekundární), a z těch vyraší nové listy. Teprve podle toho se dá posoudit, jestli má strom někde namrzlé drevo, které bychom následně odstranili. Časově bychom do větviček ořešáku řezali až během června."
Tipy na ochranu stromů před jarními mrazy:
odpařování pomocí kbelíků s teplou či horkou vodou
vykuřování, resp. zapálení hromádky větví tak, aby oheň spíše doutnal, než hořel
použití parafínových svící
rosení poupat a květů rozprašovačem
Zdroj informací: vseozahrade.eu, zahrada.cz, zahradkar.cz, zahradnictvi-flos.cz, prirodnizahradytrejbal.com
Publikováno: před týdnem, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
