Ve volné přírodě nalezneme spoustu rostlin a některé z nich jsou vhodné ke konzumaci. Abychom měli jistotu, že všechno, co v lese nebo na louce strčíme do úst, je na 100 % jedlé, měli bychom divoce rostoucí faunu okolo nás znát. Nabízíme vám přehled všeho, co v našem okolí roste a co je možné zkonzumovat, a čeho bychom se naopak neměli ani dotknout.
Jaké plodiny ke konzumaci rostou okolo nás?
Na procházkách v lese nebo po louce častokrát narazíme na stromy, keře a další rostliny, které mají na první pohled chutné plody. Pokud je ale chceme zkonzumovat, musíme tyto plodiny umět zcela bezpečně rozeznávat od těch nejedlých nebo dokonce od těch jedovatých. Neuškodí, když si uděláme malý přehled a podíváme se, co to vlastně okolo nás roste.
Nevěřili byste, co všechno okolo nás roste a my, neznalí situace, procházíme okolo rostlin a většinou nás ani nenapadne, že jsou jedlé. A na druhou stranu, víme bezpečně, že to, co roste v našich hájích a luzích není jedovaté? Naštěstí se už s výrazem lovce mamutů nemusíme seznamovat s rostlinami systémem pokus - omyl a nemusíme na vlastním těle zkoumat účinky námi požitých plodů, listů nebo oddenků. To už za nás udělala celá plejáda botaniků před námi. Naším úkolem je pouze si zapamatovat, jak se která rostlina jmenuje, k jakému účelu jí můžeme použít, a kdy je nejvhodnější sběr jejích částí.
Na paměti máme, že pokud jsme se rozhodli nasbírat si plodiny, rostoucí ve volné přírodě, sbíráme je vždy co nejdál od pozemních komunikací, továren, výrobních hal a převážně tam, kde nehrozí kumulace škodlivých látek v ovzduší. Sběrem planých rostlin si můžeme obohatit jídelníček, významně ušetřit na financích (nač to kupovat v bio prodejně, když mi to roste za domem), zajistit si vyšší podíl konzumace vitamínů v čerstvém stavu a zvýšit i pohyb ve volné přírodě, čímž prospějeme svému tělu podruhé a nadto se dostaneme do psychické pohody.
Sběr méně známých bylinek
Bylinek roste v naší české kotlině na tisíce. Připomeneme si ve zkratce ty méně známé, a také k jakému účelu se hodí.
- Andělika lékařská - výborně se hodí jako bylinka do tvarohových pomazánek. U citlivých jedinců může nadměrná konzumace vyvolat fytotoxickou reakci.
- Bedrník obecný - listy se hodí do salátů a omáček, kořen jako prostředek proti kašli.
- Blatouch bahenní - listy jsou jedovaté, květy lze konzumovat v hotových pokrmech.
- Bolševník obecný - zde pozor na záměnu s invazivním bolševníkem velkolepým, který je jedovatý!
- Bršlice kozí noha - listy mohou nahradit špenát. Pozor na záměnu s jedovatým rozpukem jízlivým.
- Čekanka obecná - kořen lze použít jako náhražku kávy (cikorka).
- Černohlávek obecný - celá rostlina je vhodná do salátů.
- Česnáček lékařský - pouze v syrovém stavu použití jako u česneku, varem ztrácí své vlastnosti.
- Česnek medvědí - nahrazuje česnek, pozor na záměnu s listy konvalinky nebo ocúnu.
- Hluchavka nachová - hodí se do omáček.
- Hulevník lékařský - výborné listy na saláty, do polévek, mají mírně palčivou chuť.
- Chmel otáčivý - jako přísada do pokrmů (omelety, saláty, polévky, omáčky).
- Jetel luční - sušené hlavičky lze použít rozemleté jako mouku.
- Jitrocel kopinatý - v čerstvém stavu léčí řezné rány, působí proti kašli.
- Jitrocel větší - má vysoký obsah vitamínu C.
- Kokoška pastuší tobolka - podporuje sráživost krve, neměly by jí užívat těhotné ženy. Mladé lístky jsou vhodné do salátů.
- Komonice lékařská - aromatické květy využijeme na výrobu limonád. Konzumujeme jen malé množství.
- Kontryhel žlutozelený - mladé listy do salátů či polévek.
- Kopřiva dvoudomá - její vlákna mohou nahradit vlákna lnu, mladé listy jsou vhodné na čaje, do polévek, salátů, jako špenát.
- Kostival lékařský - kořen na bolesti kloubů, výrony. Listy mají použití v kuchyni.
- Kozí brada východní - listy do salátů a polévek. Pozor, semena jsou nejedlá.
- Kozlíček polní - jedna z výborných surovin na jarní saláty či do pomazánek.
- Křen selský - jako tradiční pochutina k masu a do omáček.
- Kuklík městský - mleté oddenky nahradí skořici nebo hřebíček.
- Lebeda lesklá - pozor na záměnu s merlíkem zvrhlým nebo smrdutým (oba páchnou), lebeda vhodná jako špenát.
- Lopuch větší - odvar z listů pomůže od zápachu nohou, lze z něj vyrábět víno.
- Mařinka vonná - aromatická bylinka vhodná na výrobu nápojů.
- Mochna husí - kořen nahradí pastinák, listy lze využít do polévek.
- Orobinec širokolistý - listy použitelné na pletení ošatek, chmýří z "doutníků" na vystýlání polštářů, oddenky dávají po usušení a mletí mouku.
- Pcháč zelinný - do polévek, salátů, pomazánek i jako špenát.
- Plicník lékařský - mladé listy jako jarní saláty.
- Podběl lékařský - ideální čaj z květů na nachlazení.
- Popenec břečťanovitý - chutná rostlinka do salátů.
- Potočnice lékařská - ostrou chutí dokáže nahradit pepř. Zbystřuje smysly. Pozor, je chráněná!
- Prvosenka jarní - vitamínové bonbóny.
- Ptačinec prostřední - do salátů, má jemnou chuť, čerstvý hojí rány, ekzémy a lupénku.
- Pupalka dvouletá - na výrobu pupalkového oleje.
- Puškvorec obecný - na výrobu žaludečních likérů, sušený na dochucení sladkých jídel.
- Rákos obecný - stébla obsahují přírodní cukr.
- Rdesno peprník - náhražka pepře, mladé rostliny do polévek a salátů.
- Řebříček obecný - výborně čistí krev, hodí se do polévek nebo jako dušený pokrm.
- Ředkev ohnice - ze semen se dá vyrobit hořčice.
- Řepík lékařský - do koupele, jako odvar na nervy a psychické problémy.
- Sedmikráska chudobka - saláty, polévky, do sladkých pokrmů, na med, čaje, bonbóny, sirupy.
- Sléz lesní - na barvení látek nebo nápojů.
- Smetanka lékařská - pampeliškové víno, med, sirup, listy na salát.
- Šťovík kyselý - lze konzumovat s mléčnými výrobky nebo vařený jako špenát, má vysoký obsah železa.
- Violka vonná - výroba parfémů, květy jako kandované, ozdoba na sladké pokrmy, listy do salátů a polévek.
- Vrbka úzkolistá - čaj proti nespavosti a migréně.
Oblíbené divoce rostoucí plodiny
V lesích a na okrajích polí a luk můžeme sbírat především maliny a ostružiny, v lesích pak borůvky a brusinky. Maliny a ostružiny snad bezpečně pozná každý, u borůvek pozor na záměnu s prudce jedovatým vraním okem čtyřlistým, u brusinek zase s vlochyní bažinnou, která sice není jedovatá, ale větší množství požití plodů této rostliny způsobuje úporné bolesti hlavy.
Na okrajích cest nebo lesů se můžeme setkat s lískou obecnou, jejíž plody - lískové oříšky jsou velmi oblíbenou plodinou. Kromě použití při pečení sladkých pokrmů se z lískových oříšků získává výborný olej. Ten můžeme získat také z plodů ořešáku vlašského (vlašské ořechy), buku obecného, jehož plody bukvice lze nejen lisovat, ale také sušit a mlít na mouku. Na polích se pak vyskytuje len setý a mák setý, rovněž ideální plodiny na výrobu oleje, dále pak se len používá na výrobu látek a mák má využití v kuchyni.
Lesy nabízejí také lesní jahody, jejichž maličké, ale sladké a chutné plody použijeme při pečení sladkých pokrmů či do zavařenin, a morušky s využitím obdobným jako již zmíněné lesní plodiny.
Na polních cestách a na okrajích polí, luk i lesů lze objevit planě rostoucí ovocné stromy jabloní, hrušní, švestek, slivoní i třešní. Dále nalezneme bez černý, jehož květy poslouží na výrobu limonád či jako smažená kosmatice, černé plody pak na likéry, marmelády a kompoty. Jeřabina jedlá, správně nazývaná jeřáb obecný je snadno zaměnitelná s jeřabinou - jeřábem ptačím (obecným), avšak není to na závadu. Oba stromy mají jedlé, mírně nakyslé plody, použitelné v lidovém léčitelství i na výrobu sirupů, džemů, kompotů, rosolů nebo do omáček. Dají se konzumovat i sušené. Totéž platí i o keřích plané růže a jejích plodech šípkách. Šípek je využívaný jako léčivka, obsahuje vysoké procento vitamínů C, je vhodný na čaje nebo do zavařenin.
Z těch méně známých planých stromů a keřů se zmíníme o dřínu obecném, jehož plody dřínky jsou využívány do kompotů, sirupů či marmelád. Také nesmíme zapomenout na hloh s jeho zázračnými účinky na snižování vysokého krevního tlaku, jedlé kaštany a jejich pečené plody, Aronii neboli Temnoplodec s plody podobnými černému rybízu nebo bezu, které se používají na výrobu domácích vín. Mišpule ze stromu Mišpule obecná se sklízejí až po přemrznutí, jinak jsou spíše trpké. Moruše dávají plody podobné velkým ostružinám, ale jsou buď bílé nebo temně fialové. Mezi další odrůdy jeřábu patří oskeruše s vysoce ceněnými plody. A v neposlední řadě tu jsou trnky, sklízené až po prvních mrazech a celá řada slivoní, mirabelek a rynglí (známe například pod označením "špendlíky"). Všechny tyto zmíněné plody naleznou uplatnění v marmeládách, kompotech nebo domácích sirupech a vínech.
Jedlé květy
Lichořeřišnice větší je známá jako sezónní květina našich záhonů a skalek. Její květy jsou ale velmi chutné, použitelné v cukrárenství, listy připomínající rukolu se dají použít do smoothie nebo do salátů. A další jedlé květy? Růže, měsíček, karafiát, maceška, fialka, ibišek, cuketa, dýně, levandule, chryzantéma, fuchsie nebo aksamitník. Tyto květy jsou jedlé, lze z nich připravovat také čaje, pomazánky, saláty, používat je jako obalované a smažené (dýně a cuketa).
A na úplný závěr jsou tu krásné jedlé houby, s jejichž rozpoznáváním jsme vám pomáhali již v minulých článcích.
Publikováno: 10. 9. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová