Jak si nenechat zlikvidovat celou úrodu aneb S nenažranými plzáky na válečné stezce
Plzáci jsou zahradní škůdci, kteří se zdají být zcela nenápadní a bezbranní, a přece patří mezi největší nepřátele všech pěstitelů. Žádnou zeleninu či květinu nenechají bez povšimnutí. Stačí jim na to noc, aby na záhonu nezbylo vůbec nic. Jak na plzáky? Dá se vůbec proti jejich rozpínání bránit?
Plzák španělský (Arion lusitanicus) je zahradní škůdce patřící do čeledi plzákovitých (Arionidae), nazývaný je také portugalský, lusitanský, případně rezavý. Původně se vyskytoval na Pyrenejském poloostrově, v západní Francii a Anglii, odkud se přibližně před 60 lety začal šířit za hranice. V Česku byl poprvé spolehlivě pozorován až kolem roku 1990. V poslední době je to v celé Evropě nejvýznamnější a nejproblematičtější škůdce mezi plži vůbec.
Dorůstá délky 8 až 12 cm a jeho apetit nelze srovnávat s ostatními druhy. Je schopen se přizpůsobit nejrůznějším typům stanovišť. Hravě vyhání místní druhy a má-li pro to podmínky, tudíž nemá žádného nepřítele, rozmnoží se do kalamitních rozměrů. Nenechte je rozmnožit se, likvidujte je okamžitě.
Sedm možností, jak s těmito zahradními škůdci zatočit
1. Nalákejte do zahrady jejich přirozené nepřátele
Požírají je především ježci, ropuchy, skokani a střevlíci, ale pochutnávají si na nich i rejsci, slepýši a někteří ptáci. Tato zvířata je dobré nalákat do zahrady tím, že pro ně vytvoříte „přírodní koutek“ z napadeného listí, větviček nebo zbytků rostlin. Anebo si na zahradě vybudujte přírodní jezírko a vysaďte kolem vysokou trávu. Jednoduchý způsob, jak se na zahradě vypořádat se slimáky je pořídit si zvláštní kachnu – indického běžce. Plzáky sice miluje, ale pouze k jídlu. Jedna kachna nasbírá za den v průměru skoro 1 kg těchto zahradních škůdců.
Osvědčeným prostředkem je pivo, ale pozor, ne nealkoholické, nejlépe ležák. Stačí ho dát do kelímku, který zapustíte do země a za několik hodin už můžete lovit opilé slimáky, kterým tento nápoj náramně chutná. Zkusit můžete i sirup, silný černý čaj nebo kávu – turka. Jako návnada mohou sloužit i usmrcení rozdrcení plzáci, protože jsou kanibalové.
3. Pravidelný ruční sběr
Na "lov" se vydávejte nejlépe krátce po dešti, večer s umělým světlem (baterkou) či brzy ráno. Průběžné, trpělivé a neustálé sbírání slimáků je pracné, ale velmi účinné. Ale pokud je jenom vyhodíte ze zahrady, za chvíli se „k prostřenému stolu“ opět vrátí. Buďte nemilosrdní – osvědčil se kbelík horké vody, do které nasbírané slimáky hoďte. Usmrtíte je tím rychle a milosrdně. Navíc vychladlou vodu můžete použít na kompost.
Plži nepřelezou přes drsný povrch, takže záhon lemující rozdrcené vaječné skořápky nebo skořápky z ořechů pro ně znamenají obtížně překonatelný plot. Mnozí zahrádkáři doporučují za suchého počasí záhonky ohradit 8 až 10 cm širokým pruhem pilin a ty posypat kávovou sedlinou, kofein je totiž pro tyto zahradní škůdce smrtelným nervovým jedem (rostliny ho snáší). Jako překážku lze použít i vápno, saze či popel. Klasický způsob je kuchyňská sůl. Ta slimáky doslova rozleptá. Sůl nasypejte kolem záhonků na černou fólii, aby se nedostala do půdy.
5. Odpuzující byliny
Jestli vysadíte kolem záhonů levanduli, kopr, šalvěj, měsíček, kostival, chrpu, pelyněk, petržel nebo tymián, omezíte vstup plzáků na zeleninové záhony.
Nic nezabralo? Tak je tu další past – parazitické hlístice (Phasmarhabditis hermafrodita). Je to parazit velký asi 1 mm, který vyhledává slimáky a pronikne do nich dýchacími otvory. Uvnitř vyvrhne symbolickou bakterii, která se množí a spolu s hlísticemi slimáka usmrtí. Hlístice se aplikují postřikem na provlhčenou půdu. Není pravděpodobné, že by tento parazit vyhubil celou populaci, ale pro regulaci přemnoženého druhu je velmi vhodný.
7. Chemické přípravky
Na zahrádce je použijte až při kalamitním přemnožení plžů. V současnosti se přípravky podle fyziologického účinku dají rozdělit na tři základní skupiny. Buďto se jedná o preparáty, jejichž účinná látka působí jako nervový jed, nebo přípravky, kde je účinnou látkou „suchý" líh, který způsobuje ochrnutí plžů s nadměrnou sekrecí slizu a má za následek jejich vysušení. Třetí základní skupinu tvoří přípravek, jehož aktivní látkou je fosforečnan železitý. Po pozření pelet přestává tento zahradní škůdce přijímat potravu a hyne za tři až šest dní.
