Dubnová obloha je skutečně proměnlivá. Pranostika říká, že jaro má sedmero počasí a v dubnu opravdu žádné neschází. Je to také měsíc, na který se těší všichni pěstitelé. Konečně se dá venku sázet, vysévat a hlavně si užívat zahrady!
Zahradní sezonu pečlivě naplánujte (Zdroj: Depositphotos)
Okrasná zahrada
Trvalky a letničky zahradu oživí
Ještě na přelomu milénia se zdálo, že trvalky až na několik druhů zmizí z našich zahrad. Nyní se však s velkou slávou vracejí do výsadeb a my můžeme obdivovat jejich rozmanitost a krásu. Nyní je optimální doba pro jejich výsadbu, vysazujeme je, jakmile půda rozmrzne a je schopná obdělávání. I když rostliny v kontejnerech můžeme vysazovat prakticky kdykoliv, staří zahradníci doporučovali nejzazší termín 15. květen. Pak rostliny velmi dobře zakoření.
Budoucí stanoviště zryjeme, pohnojíme kompostem a především dobře odplevelíme. Snad pro každé stanoviště existuje vhodná trvalka, třeba do stínu se hodí atraktivní bohyška, kapradiny nebo bergenie, na plném slunci se daří levandulím, rozchodníkům nebo třeba třapatkám.
Od poloviny dubna do poloviny května je také nejvhodnější doba výsevu letniček na záhon. Vysévat můžeme jednotlivé druhy (např. měsíček, krásenku, slunečnici), sáhnout můžeme také po směsích letniček. U směsí je výsevek většinou 2 g/m2, ve špatných podmínkách až 5 g. Vyséváme na bezplevelný pozemek. Na chudých půdách doporučujeme pohnojit např. Cereritem v dávce 15–20 g/m2. Po výsevu semena zasekáme hráběmi, utužíme a zalijeme. Po vzejití a při výšce rostlinek 2 až 5 cm opatrně odstraňujeme plevele.
Ve druhé polovině, koncem měsíce v době první mízy, začínáme s přeroubováním nevhodných ovocných odrůd za kůru. Nejlepších výsledů dosáhneme na začátku a během kvetení (peckoviny okolo poloviny dubna, kdežto většina odrůd jádrovin začátkem května). Z osvědčených technik volíme obyčejný, vylepšený nebo Tittelův způsob.
Ani koncem dubna nemusí být pozdě na výsadbu jabloní, třebaže jsou pupeny již silněji narašené. Podmínkou je, aby stromky byly čerstvě vydobyté, měly dobře vyvinutý kořenový systém. Ideální je kontejnerová sadba. Důkladnou zálivku uděláme nadvakrát: po zahrnutí kořenů zeminou přibližně do poloviny jámy, poté po ukončení výsadby tak, aby voda vsákla. Pracujeme nejlépe ve dvou. Jeden pracovník přihrnuje zeminu ke kořenům, druhý pak potřásá stromkem a přišlapuje půdu, aby se dostala mezi všechny kořínky a nevznikaly tzv.„vzduchové kapsy“. Ihned po výsadbě korunku seřízneme.
Ve skleníku, pařeništi i doma za oknem sejeme teplomilnou zeleninu. Tykve a okurky. Pokud nejsou mořené, můžeme jejich semena namočit na den do vody pokojové teploty, a pak je sít po jednou či dvou semínkách do větších sadbovačů, kelímků s objemem cca 0,2 až 0,3 l. Vyséváme celé spektrum salátů, košťálovin, pór, pro druhou vlnu výsadby zeleniny, po prvních ředkvičkách, salátu, kedlubnách, ozimém špenátu, polníčku, přezimované mrkvi.
Duben je měsíc otužování sadby a jejího sázení ven. Únorové a březnové výsevy máme přepíchané, někdy už i nahrnkované. Zeleninu musíme zvykat na slunce, suchý vzduch a též i na nižší teploty v noci, jinak rostliny přijdou o listy otočené k jihu, západu, slunce je popálí. U slabší sadby může poškodit i stonky.
Na podzim vysazený česnek může napadnout vrtalka pórová nebo houbomilka česneková. Před vrtalkou ochrání i natažení netkané textilie v dubnu a květnu, proti houbomilce by se česnek překrýval již po výsadbě, nebo hned po Novém roce. Existuje i možnost ošetření insekticidy. Jarní česnek se napadení vyhne. Ozimý česnek tedy (již možná podruhé) okopeme, přihnojíme ledkem. Žloutnoucí rostliny vyrýváme, likvidujeme — ne do kompostu (nejspíše to bude fusarium či sklerociová hniloba, pokud v oblasti bývá, třeba i háďátko). Česnek zaléváme stejně jako mrkev.
