Víte, co je to zelené hnojení? Právě teď je nejvyšší čas pro jeho výsev!
Prázdné záhony se nevyplatí nechat ladem. Brzy zarostou plevelem, který se rychle rozrůstá. Ještě v srpnu je celá řada možností v sortimentu zelenin, které lze vysévat. Nikdy by se ale nemělo zapomenout na zelené hnojení.
Nebojte se zeleného hnojení (Zdroj: Ludmila Dušková)
Nedostatek kvalitního hnoje či kompostu tíží asi většinu drobných pěstitelů. Ne však každý ví, že je zde plnohodnotná náhrada v podobě zeleného hnojení. V současné době, kdy ze zahrad a polí opadla záplavová voda, je to perfektní způsob pro rekultivaci a zúrodnění zasažených pozemků. Co je vlastně zelené hnojení? Jedná se o druh organického hnojení, při kterém se do půdy zarývá či zaorává biomasa rostlin vypěstovaných pro tento účel s cílem obohatit půdu o organickou hmotu i rostlinné živiny, čím se zvyšuje půdní úrodnost. Často se také používá označení zelený hnůj. Pro zelené hnojení se používají rostliny s krátkou vegetační dobou, bohatým kořenovým systémem a schopností produkovat velké množství biomasy. Vysévané plodiny jsou buď monokultury, nebo směsky.
Stále více se do popředí zájmu dostává Svazenka vratičolistá. Je to jednoletá pícnina s rychlým růstem a vývojem, velice dobře olistěná vícenásobně speřenými listy. Je schopná poskytnout dostatečné množství zelené hmoty již po 30 dnech od výsevu. Přitom není na půdní a klimatické podmínky nikterak náročná. Vzhledem k drobnému osivu postačí na plochu 100 m²200 g semene. Pro snadnější výsev je ideální promísení s prosátým říčním pískem v poměru 1:1.
Svazenka vratičolistá je jednoletá pícnina s rychlým růstem a vývojem
Další oblíbené plodiny jsou řepka a hořčice. Tyto olejniny se sejí buď jednotlivě, nebo i ve směsce. Mají pouze jedno omezení. Není vhodné je používat na pozemky, kde se v příští sezóně uvažuje o pěstování brukvovité zeleniny. Samozřejmě také nepatří na pozemky s výskytem nádorovitosti košťálovin. Na tyto pozemky po dobu minimálně 5 let nesmí přijít žádná brukvovitá rostlina a tím pádem ani řepka s hořčicí. Výsevek je 80–100 g semene na 100 m². I zde se jedná o drobné osivo a je vhodné přidat pro snazší rozhoz 1/3 prosátého říčního písku.
Řepka a hořčice se sejí buď jednotlivě, nebo i ve směsce
Peluška jarní dává vyšší množství zelené hmoty, především na lehčích humózních půdách s dostatkem vláhy. Na nedostatek vody je citlivá. Vysévá se na 100 m² 120–180 g. Zde je nutné kvalitní zapravení do půdy a případné utužení povrchu. Bob obecný je vhodný do všech výrobních oblastí. Není náchylný k botrytidě a poskytuje velice brzy značné množství kvalitní biomasy. Výsev je 180– 50 g/100 m². Vikev jarní má velice rychlý počáteční růst. Výška lodyh může dosáhnout až 140 cm, což je záruka dostatečného množství zelené hmoty. Vysévá se 80 g/1200 m².
Výčet plodin však představuje pouze ty nejzákladnější, použitelná je celá řada dalších jako např. lupina setá, slunečnice, krmná kapusta, sója apod. Mnoho pěstitelů se vyrábí vlastní směsi z několika plodin podle svých podmínek. Za zmínku ale určitě stojí prodávaná luskoobilní směs. Složení má hrách, pelušku a oves. Význam ovsa je především jako podpůrné rostliny pro obě luskoviny, čímž se předchází polehávání a zahnívání porostu. Vysévá se 200–300 g na 100 m².
Lupina významně zlepšuje lehké, písčité, vápnem chudé půdy
Lupinu zahradní zná asi každý zahrádkář, okrasnou část zahrady dokáže rozzářit širokou škálou barev. Mnohem méně je ale v podvědomí pěstitelské veřejnosti lupina bílá (Lupinus albus). Dorůstá bez problémů výšky až 150 cm. V zemi vytváří silný, hluboko pronikající rozvětvený kulový kořen, na kterém jsou hlízky nitrogenních bakterií. Lodyhu má silnou, vzpřímenou, listy dlouze řapíkaté, dlanitě složené, nenápadné květy sestavené do hroznů. Významně zlepšuje lehké, písčité, vápnem chudé půdy, na nichž se jí dobře daří, neboť je obohacuje dusíkem a organickými látkami. Svými hlubokými kořeny navíc prohlubuje půdu. Vysokou produkcí nadzemních částí významně zásobuje půdu organickou hmotou a dokáže prakticky nahradit statková hnojiva.
V okamžiku, kdy narostlo požadované množství zelené hmoty nebo nastalo období podzimního rytí, je nutné plodiny pro zelené hnojení posekat a rozdrtit. Neposekaná či nerozdrcená hmota se velice špatně zarývá či zaorává a značná část zůstává nad povrchem obrácené země. K tomuto účelu je ideální použití mulčovacích strojů, které v jedné operaci hmotu posečou a rozdrtí. Na malých plochách se dá bez problémů použít strunová sekačka nebo křovinořez. Co doporučit na závěr všem, kteří se rozhodnou pro zelené hnojení? Neotálet s výsevem a ihned po sklizni zeleniny či brambor vysévat. Platí zásada: Čím dříve se zaseje, tím více do podzimního rytí naroste hmoty a tím lépe se pohnojí.
Tipy:
Velikost osiva významně ovlivňuje dávky, které se vyplatí dodržovat. Nadměrný výsevek má za následek přehoustlé porosty, které snadno podehnívají. Hořčice a řepky vyséváme 100 g/m², svazenky 2 g/m², lupiny 300 g/m².
Jemné osivo, jako má svazenka, můžeme před výsevem smíchat s jemným pískem v poměru 1:1. Pro docílení rovnoměrného, nepřehoustlého rozptýlení osiva je ideálním pomocníkem ruční rozmetadlo.
Používáme-li hrách nebo pelušku, sejeme je raději ve směsce s ovsem nebo pšenicí. Tyto obiloviny zajistí oporu, po které se mohou pnout a nezůstávají zahnívající ležet na zemi.
Před zarytím se vyplatí nadzemní části rozdrtit pomocí strunové sekačky nebo klasické rotační. Pozor ale při pěstování lupiny, ta vytváří silné lodyhy, které můžeme dokonale rozdrtit jedině výkonným mulčovačem. Bez drcení je možné zarývat pouze malé množství organické hmoty.
