Tito škůdci se nejčastěji vyskytují na okrasných rostlinách? Setkali jste se již s některým?
Okrasné rostliny dovedou škůdci pěkně potrápit. Nejdůležitější je, odhalit škůdce včas a nevzdávat boj proti nim. Pouze vytrvalostí dosáhneme zdravých rostlin a o to nám jde.
Mšice jsou nejčastějším škůdcem okrasných rostlin (Zdroj: Ludmila Dušková)
Mezi nejčastější a také nejznámější patří kromě mšic také molice. Nejčastěji okrasné rostliny napadají molice skleníková (Trialeurodes vapporarium) a molice tabáková (Bemisia tabaci). Sají na spodní straně listů, kde vznikají žluté skvrny, postupně žloutnou celé listy a odumírají. Jsou přitom potřísněny medovicí, kterou molice vylučují. Hubení molic je značně obtížné, neboť voskové výpotky na povrchu těla zabraňují pronikání aplikovaných přípravků. Z toho důvodu je nutný včasný a opakovaný zásah dříve, než dojde k přemnožení dospělců.
Nejmladší listy a vegetační vrcholy jsou často napadány mšicemi (Aphidoidea). Kolonie mšic jsou velice dobře patrné, narušené listy mění svoji barvu – žloutnou a červenají, postupně se deformují a svinují. Některé mšice žijí i na kořenech. Mšice poškozují rostliny přímo sáním, nepřímo škodí tím, že vylučují lepkavou látku, medovici, na níž se rozrůstají černě. Tím se snižuje asimilační plocha rostlinných orgánů. Většina druhů mšic má tři formy samiček: živorodé okřídlené, neokřídlené a vejcorodé neokřídlené. Vývojový cyklus se liší podle druhů mšic, v ideálních podmínkách trvá pouze týden.
Kyjatka růžová (Macrosiphon rosae)
Na růžích je stálým hostem mšice kyjatka růžová. Samička je dlouhá přes 3 mm, zelená nebo nahnědlá, až do léta bezkřídlá. Asi po 20 dnech dospívá a rodí živá mláďata, vesměs samičky, které později jsou již také okřídlené jako v srpnu se rodící samečkové. Okřídlené mšice přeletují i na jiné dřeviny a plevely, ale k podzimu se vracejí na růže, kde samičky poslední generace, opět bezkřídlé, kladou vajíčka na větévky, zvlášť v blízkosti oček. Drobná žlutavá, později černající vajíčka, přezimují a zjara se líhnou opět samičky.
Na jaře se nejdříve na starších jehlicích objevují žluté skvrny, posléze jehlice hnědnou a opadávají. Mšice sají na spodní straně jehlic čerstvých výhonů. Jsou zelené s červenýma očima, velké asi 1–1,8 mm. Přezimují ve stadiu vajíčka. Napadají mnoho druhů smrku, jedle, borovice i modřínu.
Mezi mšice hálkotvorné patří Korovnice smrková (Sacchiphantes abietis), Korovnice šišticovitá (Adelges laricis) a Korovnice zelená (Sacchiphantes viridis). V jarním období se na bázi mladých výhonů tvoří zelené, později dřevnatějící hálky, tvarem připomínající malinký ananas. Hálky dorůstají až do velikosti vlašského ořechu. Letorosty odumírají nebo se křiví. V hálkách se nachází množství mšic. Samičky přezimují na stromech, kde na jaře vytvářejí vatovitý kokon. Sáním deformují jehlice, které se ohýbají. Kryté jsou bílým vatovitým povlakem. Napadají smrky a modříny. Ochrana se provádí brzy na jaře, jakmile se objeví vatovitý chomáček
Je velmi rozšířený a nebezpečný škůdce, napadající všechny běžně pěstované skleníkové zeleniny, květiny ve sklenících a bytech. Přednostně se zdržuje a rozmnožuje na spodní straně listů. Tam probíhá celý vývoj, od nakladení vajíček, přes tři larvální instary a puparium, až po dospělce. Larvy a dospělci vylučují při sání medovici, která lepí a kterou později porůstají černě. Molice je původně tropický až subtropický škůdce, který není schopen přezimovat mimo vytápěné prostory.
Do bytu si je přineseme většinou po letnění květin, které stěhujeme na podzim dovnitř, možný je i přenos řezanými květinami, zeleninou apod. Důležitým opatřením je proto důkladná kontrola rostlin, především pak spodní strany listů.
Ochraňte růže proti škůdcům a jak rostliny správně zazimovat:
