Na podzim a v zimě dbejte na ochranu a výživu pokojových rostlin
Pokojové rostliny mají celou řadu nepřátel ze skupiny rostlinných škůdců. Dostanou se na naše pokojovky zejména v době, kdy tyto rostliny letníme. Pozor proto musíme dávat na celou řadu škůdců, které můžeme při přemísťování rostlin před příchodem mrazů do bytu přehlédnout. Škůdcům se v bytech, kde je stálá teplota a suchý vzduch, velmi dobře daří a během krátké doby se dokážou namnožit. Vyplatí se při kontrole rostlin vzít na pomoc i lupu, protože celá řada drobných škůdců se dá snadno přehlédnout.
Na podzim a v zimě dbejte na ochranu a výživu pokojových rostlin (Zdroj: Ludmila Dušková)
Ochrana proti škůdcům a výživa pokojových rostlin na podzim a v zimě
Pokojové rostliny je výborné vystavit venkovnímu prostředí, pokud máme takovou možnost, od jara, kdy již nehrozí mrazy. Rozhodně se zlepší jejich kondice, budou vitálnější, zmohutní a rozdíly v teplotách vyvolají u mnohých kvetení. Při letnění však pokojovým rostlinám nedopřáváme jen čerstvý vzduch a slunce, ale mohou se velmi snadno stát terčem škůdců.
Nejmladší listy a vegetační vrcholy jsou často napadány mšicemi (Aphidoidea). Kolonie mšic jsou velice dobře patrné, posáté listy mění svoji barvu – žloutnou a červenají, postupně se deformují a svinují. Některé mšice žijí i na kořenech. Mšice poškozují rostliny přímo sáním a nepřímo škodí tím, že vylučují lepkavou látku medovici, na níž se rozrůstají černě. Tím se snižuje asimilační plocha rostlinných orgánů. Většina druhů mšic má tři formy samiček: živorodé okřídlené a neokřídlené a vejcorodé neokřídlené. Vývojový cyklus se liší podle druhů mšic, v ideálních podmínkách trvá pouze týden.
Nejmladší listy a vegetační vrcholy jsou často napadány mšicemi
Molice
Mezi nejčastější a také nejznámější škůdce patří kromě mšic také molice. Nejčastěji okrasné rostliny napadají molice skleníková (Trialeurodes vapporarium) a molice tabáková (Bemisia tabaci). Sají na spodní straně listů, kde vznikají žluté skvrny, postupně žloutnou celé listy a odumírají. Jsou přitom potřísněny medovicí, kterou molice vylučují. Hubení molic je značně obtížné, neboť voskové výpotky na povrchu těla zabraňují pronikání aplikovaných přípravků. Z toho důvodu je nutný včasný a opakovaný zásah ještě dříve, než dojde k přemnožení dospělců.
Nejčastěji okrasné rostliny napadají molice skleníková a molice tabáková
Molice skleníková
je velmi rozšířený a nebezpečný škůdce napadající všechny běžně pěstované rostliny. Přednostně se zdržuje a rozmnožuje na spodní straně listů. Tam probíhá celý vývoj od nakladení vajíček přes tři larvální instary a puparium až po dospělce. Larvy a dospělci vylučují při sání medovici, která lepí. Medovicí později porůstají černě. Molice je původně tropický až subtropický škůdce, který není schopen přezimovat mimo vytápěné prostory. Do bytu si jej přineseme většinou po letnění květin, které se stěhují na podzim dovnitř, možný je i přenos řezanými květinami, zeleninou a podobně. Důležitým opatřením proto je důkladná kontrola rostlin, především pak spodní strany listů.
Červci
Lesklé, zalepené listy a přítomnost bílých vatovitých útvarů na listech jsou neklamnou známkou výskytu červců. Jedná se o škůdce velmi časté a bohužel velmi obtížně likvidovatelné. Nejvíce červci trápí pokojové rostliny na přechodu podzimu a zimy, kdy se rostliny přemísťují do vyhřátých místností se suchým vzduchem. Samičky jsou bezkřídlé, velikosti od 1 mm. Samečci jsou okřídlení. Samičky kladou vajíčka na rostliny. Některé druhy jsou živorodé. Larvy a dospělci škodí vysáváním pletiv. Napadají nadzemní části, ale i kořeny. Napadené rostliny potřísněné medovicí jsou druhotně pokrývány černěmi.
Lesklé, zalepené listy a přítomnost bílých vatovitých útvarů na listech jsou neklamnou známkou výskytu červců
Podle morfologie těla a podle produkce výpotků rozlišujeme:
vlnaté červce
puklice
štítenky
Vlnatí červci vylučují voskové výpotky v podobě vláken nebo vaty. Na hrnkových stálezelených rostlinách se nejčastěji vyskytují červec paprsčitý (Pseudococcus affinis) a červec citroníkový (Planococcus citri).
Puklice sají rostlinám šťávu, a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne (Zdroj: Ludmila Dušková) Štítenky se přisávají na listy rostlin, kde způsobují velké skvrny, které se šíří dle míry vysávání buněčné šťávy (Zdroj: Ludmila Dušková)
Samičky vlnatých červců se v chladném prostředí stěhují na kořeny rostlin. V teplém prostředí se pak stěhují na nadzemní části. Červec paprsčitý je živorodý, 4-6 mm dlouhý, bělavé barvy a má dva dlouhé chvostkovité výrůstky. Vývojový cyklus trvá 40 – 60 dní. Napadá palmy, orchideje a jiné hrnkové rostliny. Červec citroníkový není živorodý (samička klade vajíčka), je 3-6 mm dlouhý a nemá chvostkovité výrůstky. Puklice a štítenky charakterizuje nápadný štítek, který je pro tyto škůdce ochrannou bariérou.
Mezi další škůdce, které snadno přehlédneme, patří třásněnky. V České republice je známo více jak 220 druhů. Nejčastěji se vyskytují třásněnka zahradní (Thrips tabaci) a třásněnka západní (Frankliniella occidentalis). Na rostlinách škodí nejen sáním, ale také přenosem celé škály virových chorob. Dojde-li k výskytu těchto viróz, nezbývá jiná možnost než kulturu okamžitě zlikvidovat. Jak ale třásněnka vypadá a podle čeho ji dokážeme identifikovat? Spodní strana listů postižených sáním má stříbřitý nádech. Samotného škůdce identifikujeme v podobě připomínající drobnou čárku, dlouhou 1 – 2mm.
Tělo třásněnky je štíhlé, zpravidla ploché, zbarvení může být tmavohnědé nebo černé, ojediněle žlutavé. Krátký ústní chobot ve tvaru komolého kužele směřuje dozadu. Tykadla jsou 6 – 9 členná. Nohy mají krátké, silné, s dvoučlennými chodidly. Jejich oči jsou velké - složené. Třásněnka západní může mít až 15 generací do roka a při teplotě 25 °C trvá vývoj jedné generace jen 18 dnů.
Nejčastěji se vyskytují třásněnka zahradní a třásněnka západní (Zdroj: Ludmila Dušková) Mezi další škůdce, které snadno přehlédneme, patří třásněnky (Zdroj: Ludmila Dušková)
Ochrana před škůdci
Vyplatí se důsledná ochrana, která je vhodná v podobě tyčinek. Jedná se o insekticidní hnojivé tyčinky. Poskytují okrasným rostlinám při jednoduché aplikaci ochranu až 10 týdnů před mšicemi, molicemi, štítenkami, třásněnkami (kromě Frankliniella), křísy a červci (puklicemi). Tyčinky mají dvojí účinek. Rostlinám dodávají potřebné živiny k růstu a současně likvidují škůdce. Dále rostlinám poskytují dlouhodobou ochranu před opětovným napadením.
Rostlinný organismus přijímá účinnou látku prostřednictvím kořenů a rozvádí po celé rostlině. Saví a žraví škůdci jsou účinnou látkou likvidováni při sání. Viditelný účinek se projeví u mšic již po 1 - 3 dnech, u molic po 5 - 6 dnech. U ostatních škůdců po cca 14 dnech. Samotná aplikace se provádí po zjištění prvních škůdců nebo při hrozícím napadení.
Tyčinky mají dvojí účinek - rostlinám dodávají potřebné živiny k růstu a současně likvidují škůdce. Dále rostlinám poskytují dlouhodobou ochranu před opětovným napadením
