I v našich podmínkách si můžete vypěstovat vlastní sladké fíky
(Ficus carica) pochází z jihovýchodní Asie a dnes je doma v celém Středomoří, kde se se mu daří výborně. Z dovolené v Chorvatsku si vždy rádi čerstvé nebo sušené fíky přivezeme. Naše klimatické podmínky jsou pro pěstování fíkovníku okrajové, pěstování je proto třeba věnovat náležitou pozornost. A máme hned několik možností.
Pěstování fíkovníku je možné, u nás však nedoroste takové výšky jako ve své domovině (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pěstovat fíky můžeme na zahradě, v květináči, ve skleníku nebo v zimní zahradě. Vždy si zvolíme takovou variantu, která nejlépe vyhovuje našim podmínkám. Fíkovník je menší opadavý strom, který zpravidla nedorůstá více než 10 m. Často roste spíše ve formě keře s několika kmeny. Ve své domovině roste ve volné přírodě, velice snadno se vysemeňuje a sám se rozšiřuje po okolí. Při pěstování v našich klimatických podmínkách většinou nedosáhne výšky 2 m, samozřejmě záleží na způsobu, kterým budeme pěstovat.
Výchozím krokem je zakoupení sazenice. Určitě je lepší začít se dvěma či třemi rostlinami, jistota sklizně bude vyšší. Fíkovník je sám o sobě velmi dekorativní stromek a udělá parádu i v okrasné zahradě. Vždy vybíráme kvalitní, dobře zakořeněné rostliny. Vyšší a pěkně narostlé sazenice přinesou dřívější úrodu.
Pěstování v květináči
Fíkovník roste v květináči většinou velice dobře. Pro nově zakoupenou rostlinu zvolíme květináč odpovídající velikosti, vždy vybereme nádobu o něco větší, ale ne o moc. Průměr nádoby o něco zvětšujeme při pravidelném přesazování.
Nádobu naplníme kvalitní zeminou určenou pro pěstování nádobových rostlin. Pěstební substrát si můžeme také připravit sami smícháním kvalitního kompostu, rašeliny a písku. Do směsi lze také přidat pozvolna rozpustné hnojivo (nejlépe na organické bázi).
V úvahu bereme i materiál pěstební nádoby. Rostlinu bude třeba přenášet a materiály jako kámen, beton nebo terakota mohou být velmi těžké. Celkem vhodné je proto zvolit některý lehčí materiál, jako je například polyetylén.
Květináč umístíme na slunné místo a dobře jej zaléváme, aby nádoba nevyschla. Fíkovníky nejsou náročné na výživu a plně jim stačí občasná dávka rozpustného hnojiva přidaného do konve. Ve své domovině si fíkovník ve volné půdě celkem dobře poradí i se suchem. Také v květináči snese občasné opomenutí zálivky, nemělo by k němu ale docházet častěji. Zejména je to riskantní ve fázi, kdy má rostlina nasazené plody nebo po přesazení.
Přes celé léto květináč ponecháme na slunném stanovišti, může to být na zahradě, na terase nebo na balkóně - všude tam, kde zároveň chceme větší okrasnou rostlinu. Zásadním obdobím je zima. Fíkovník v květináči nesnese teploty pod bod mrazu, nutností je tedy přezimování na bezmrazém místě. Vzhledem k tomu, že se jedná o opadavou rostlinu, tak na podzim sám shodí listy. Silně omezíme zálivku a celou rostlinu přeneseme do místa s teplotou okolo 5-10 °C.
Ideální je světlé stanoviště, ale není nutné. Rostlina přezimuje ve stadiu bez listů, můžeme proto zimovat i v temnějším prostředí. Po celou dobu zimování udržujeme jen velmi mírnou zálivku a nehnojíme. Na začátku jara, kdy se prodlužuje den, vyčkáme na chvíli, kdy fíkovník začne rašit novými zelený lístky. Poté je vhodné zalévat o něco více. Období měsíce března je časem přesazování.
Fíkovník přesazujeme jednou za několik let vždy do trochu většího květináče. Mladé rostliny můžeme přesazovat každý rok. Při přesazování se snažíme vyměnit co největší množství starého substrátu za nový. Po přesazení je třeba pečlivá zálivka, ovšem pozor na přemáčení. Od konce dubna mohou být rostliny přenesené ven. Pokud by hrozil silnější mrazík, opatříme je bílou netkanou textilií.
Pěstování ve volné půdě
Pěstování fíkovníku ve volné půdě je v našich klimatických podmínkách možné. Je ale třeba zvolit správnou lokalitu. Pro pěstování fíkovníku se hodí teplejší oblasti naší republiky - Polabí, Praha a okolí, Morava. Vždy volíme místo na plném slunci, ideálně chráněné proti větru (zdí domu). Pro pěstování se také hodí uzavřené zahrady a atria. Takové uzavřené atrium domu, které je ze čtyř stran chráněné proti větru, většinou udržuje teplejší klima a fíkovníkům se zde daří.
Rostliny zpravidla dobře snášejí mírné zimy i pokles teploty pod bod mrazu. Pokud se jednou za několik let stane, že přijde opravdu tuhá zima a rostliny pomrznou, musíme je na jaře silně seříznout. Na korektivní řez reagují velice dobře a rychle obrazí novými výhony. Půda pro pěstování by měla být propustná s příměsí písku. Fíkovník nemá rád studené půdy a jílovité podloží.
Hnojení během vegetace není vyloženě nutné, každý rok na jaře zaryjeme do půdy organickou hmotu, úplně postačí i granulovaný koňský hnůj nebo slepičince. Jaro je také obdobím řezu. Pokud rostlina roste bez problémů a dobře se jí daří, nemusíme řezat vůbec. Řezem odstraňujeme pouze pomrzlé, poničené, poškozené nebo velmi slabé výhony.
Pěstování ve skleníku
Fíkovník můžeme pěstovat i v zimní zahradě nebo ve skleníku. Pokud možno dopřejeme přes léto rostlinám čerstvý vzduch a přímé sluneční paprsky. Ideální je, když má stavba otevíratelná nebo odnímatelná okna. Pamatujeme na to, že přes zimu musí nastat vegetační klid. Rostlinu proto nikdy nepěstujeme v bytě, kde je i přes zimu vysoká teplota.
Sklizeň
Nedozrálé fíky odtržené od stopky roní bílý latex, který je typický pro všechny fíkusovité rostliny. Dozrávající fíky vyrůstají vzpřímeně na stopkách. Ve chvíli, kdy stopka změkne a lehce se překlopí, tak je plod zralý a připraven ke sklizni. Zralý fík poznáme také podle toho, že je na omak měkký. Zelená barva slupky je v pořádku. Po rozkrojení plodu bychom měli vidět výrazně karmínově fialovou družinu.
V našich podmínkách fíky většinou nedosušíme na sluníčku do zcela suchého stavu. Pomoci nám může sušička nebo šetrné dosušení v troubě. Plody jsou velmi zdravé a nejlepší je pochutnat si na čerstvých. Pokud se stane, že budeme mít plodů přebytek, můžeme z nich vytvořit lahodnou marmeládu.
Zdroj informací: fast-growing-trees.com
Podívejte se, jak si vypěstovat fíkovník na balkoně:
