Každá ze zahradních rostlin klíčí a roste rozdílně dlouhou dobu. Především u zeleniny rozlišujeme různě dlouhou vegetační dobu, což je doba od klíčení až po sklizeň posledních plodů. Dnes se podíváme právě na ty druhy zeleniny, které mají tuto dobu nejdelší.
Rajče je typickým příkladem zeleniny s dlouhou vegetační dobou (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jednoznačným premiantem mezi zeleninou s dlouhou vegetační dobou je paprika. S předpěstováním začněte už v únoru, protože dlouho trvá, než mladé rostliny vyrostou a zesílí tak, aby mohly být vysazeny do skleníku, v případě teplých oblastí i do venkovního prostředí. Právě skleník je v případě mnoha odrůd paprik zcela nezbytný. Díky závětří a teplu je možné dobu do sklizně výrazněji zkrátit. A pozor, papriky nikdy nevysazujte ven v době, kdy ještě hrozí potenciální riziko posledních mrazíků, který by mladé rostliny zničil. Se sklizní se začíná v červenci, dobré podmínky dobu sklizně prodlouží až do října.
O něco lépe jsou na tom rajčata. U nich je nutné o rostliny pečovat až 4 měsíce, než odstartuje sklizeň. S jejich předpěstováním začněte v druhé polovině března, ne dříve. Příliš brzy zapěstované sazenice bývají slabé, vytáhlé a déle se aklimatizují na změnu prostředí. Dobře vyvinutá sazenice má silný stonek, sytě zelené zbarvení a vyvinuté první květenství. Po paprikách jsou rajčata hvězdou nejen zahrádek, ale i balkonů a teras. I nízké keříčkové kultivary mohou poskytnout v případě dobrých podmínek velmi vysoký výnos chutných plodů.
Papriky před výsadbou na stanoviště, důsledné předpěstování se odrazí na dobrém zdravotním stavu
Z hlediska náročnosti na délku vegetační doby je významným druhem také celer. S jeho předpěstováním mnozí začínají již v lednu, rostliny po vzejití a vyvinutí prvních pravých lístků přepikýrujte do sadbovačů nebo tak, aby se do období po zmrzlých mužích stihly dostatečně vyvinout. Sklizeň celeru probíhá ke konci prázdnin. Na začátku podzimu jsou již bulvy dostatečně vyvinuté, aby poskytly velmi kvalitní výnos.
Celer patří také mezi druhy, které potřebují předpěstovat
Mrkev, kořenová petržel a pastinák mají vegetační dobu dlouhou zhruba 3 měsíce. Největším problémem je obecně vzcházení osiva, a to především tehdy, pokud je po výsevu delší dobu suché počasí bez výraznějších dešťových srážek. Činitelem problémů jsou inhibitory klíčení, látky, zpomalující tento proces. Je tedy vhodné s výsevy začít ještě na podzim, osivo těchto druhů pak bez problémů vyklíčí. Nezapomeňte, abyste měli velkou úrodu, je zapotřebí řádky vyjednotit, již větší kořeny použijte do pomazánek nebo zeleninových salátů.
Květák je druhem, který se poměrně snadno pěstuje venku, ale občas trpí na škůdce
Vegetační dobu dlouhou přes 3 měsíce mají také některé druhy brukvovitých, jako je květák nebo brokolice. Zde se vyplatí si již v dubnu vysít semena do skleníku nebo pařeniště a sadbu tak předpěstovat. V květnu, po výsadbě, je nutná pravidelná kontrola a likvidace zárodků škůdců, jako je například bělásek zelný. Účinnou ochranou je přikrytí bílou netkanou textilií. Ke sklizni se přistupuje v druhé polovině léta. Oba druhy lze, při přihlédnutí k výběru vhodné odrůdy, úspěšně pěstovat i v podhorských oblastech.
