Každý z nás touží po velké úrodě. Jenže s čím podpořit vysoký výnos kvalitní zeleniny, když se straníme použití průmyslových hnojiv? Několik řešení zajisté najdeme a právě o přírodních hnojivech naleznete spoustu informací na dalších řádcích.
Přírodní hnojiva jsou šetrná, dobře dostupná a přináší vysoký výnos nejen u náročných zelenin (Zdroj: Jaromír Malich)
Přírodní hnojiva jsou šetrná a pro půdu prospěšná
Přírodní hnojiva mají jednu zásadní výhodu. Při správné aplikaci neškodí přírodě, půdě z dlouhodobého hlediska prospívají a díky nim se rostlinám v zahradě daří neskonale lépe. I při využití přírodních hnojiv musíte dávat pozor na správný směšovací poměr u tekutých typů, protože i vysoce koncentrovaným doma vyrobeným preparátem můžete zelenině popálit kořenový systém.
Přírodní hnojiva obsahují nejdůležitější prvky pro rostliny, tedy dusík, fosfor a draslík v přijatelné formě. I velkozemědělci začínají opět přicházet na jejich nesporné výhody a tak se k nim po mnoha letech vrací.
Kompost a hnůj
Nejvhodnějším přírodním hnojivem je kompost. Kompost vzniká rozkladem organického materiálu, který se ve zhruba 10 cm vrstvách ukládá na jedno místo. Za přeměnu organického materiálu na černé zlato zodpovídají žížaly a další drobné mikroorganismy. Kompost je snadno aplikovatelný na záhony před sázením, ve vegetační době jako perfektní zdroj živin, který se lehce zapraví do půdy, a nebo na podzim, kdy jej rozhodíte po ploše a zaryjete na bok brázdy.
Kravský hnůj má zásadní vliv na půdní kondici a hodí se všude tam, kde pěstujete náročnější druhy
Do kompostu patří tráva, listí, nasekaný organický materiál ze zdravých rostlin ze zahrady, kuchyňské zbytky, jako například slupky od brambor či vaječné skořápky, drny z výkopů a další. Na kompost naopak nepatří plevel, ten vyžaduje oddělené uložení, stejně tak nemocné rostliny, které by se měly spálit z důvodu zamezení šíření chorob a škůdců po zahradě. Alespoň jednou do roka si kompost zaslouží přeházet.
Tradičním a velmi oblíbeným přírodním hnojivem je hnůj. Chlévská mrva obsahuje nejen dostatečné množství důležitých prvků, zároveň ale stojí také za rovnováhou mikroorganismů v půdě a obrovskou předností je pozitivní vliv na zadržování vláhy v půdě. Nejčastěji kravský hnůj se využívá k hnojení na zeleninových zahrádkách, a to především jako zdroj živin pro rajčata, papriky, okurky, brambory a další zeleninu. Velmi dobře využitelný je i jako surovina do kompostu, díky čemuž se urychlí jeho přeměna.
Koňský hnůj je ideálním adeptem pro zarývání do skleníku, protože půdu rychleji zahřívá. V minulosti oblíbeným byl i slepičí trus, zvláště ve zkvašené formě. Toto hnojivo je velmi bohaté na živiny, do nádoby dejte jednu čtvrtinu slepičinců a zalijte vodou. Po deseti dnes je připraveno, nezapomeňte, že se musí zředit minimálně v poměru 1:10, jinak zelenině spálíte kořeny.
Jícha je přírodním hnojivem budoucnosti
S postupným úbytkem hospodářských zvířat na venkově se hledaly nové způsoby, jak zajistit dostatek živin zelenině přírodní cestou. Řešením je jícha, výluh z rostlin. Použijte například kopřivy, přesličku nebo bršlici. Nastříhané kousky rostlin zalijte vodou a ponechejte minimálně dva týdny kvasit. Určitě je vhodné jednou za několik dní budoucí hnojivo promíchat.
Přírodní hnojivo si vyrobte třeba jako kopřivovou jíchu, pár kopřiv nastříhejte a dva týdny nechejte vykvasit
Výsledný produkt – jíchu, míchejte následně s vodou v poměru alespoň 1:10. Nevhodnějším časem pro aplikaci jíchy je již po proběhlé zálivce nebo po dešti. Po spotřebování jíchy můžete libovolně zakládat na další dle potřeby, aby zelenina měla stále dostatek živin. Jíchou hnojte rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety, batáty, brukvovité, zkrátka všechny zeleniny, které mají rády dostatek živin.
