Kdo by neznal tulipány, narcisy, krokusy či sněženky. Sortiment jarních cibulovin je ale podstatně rozsáhlejší a celá řada druhů stojí za vyzkoušení. Nabídneme proto hned několik zajímavostí, které určitě žádného pěstitele nezklamou a navíc – pro výsadbu cibulovin na zahradu právě nadešel ten správný čas.
Jaké druhy cibulovin na zahradě můžeme pěstovat?
Bramboříky
Rozhodně zajímavým typem je možnost pěstování venkovních bramboříků (Cyclamen). V nabídce se objevují hned dva: C. hederifolium a C.coum hybridum.
Cyclamen hederifolium, nebo také brambořík břečťanolistý, se vyznačuje drobným světlerůžovým květem, který nakvétá na podzim, nejčastěji v září až říjnu. Jako první se objevují květy, na jaře je pak rostlina dekorativní přízemními zajímavě tvarovanými listy, které jsou podobné listům břečťanu. Jejich využití je především v místech polostínu, pod stromy, nebo jako vhodná předsadba keřů. Uplatnění nachází jako kobercová rostlina ve skalkách.
Cyclamen Coum hybridum vykvétá tmavorůžovým květem velmi brzy – většinou od února do začátku dubna. Při mírném zimním počasí je možné vidět jeho atraktivní květy již v prosinci nebo lednu.
Hlízy obou uvedených druhů cibulovin se vysazují na zahradu od srpna do října na polostinné až stinné stanoviště. Vyžadují propustnou, humózní, mírně alkalickou zeminu. Výsadba se provádí tak hluboko, aby nad hlízou byla vrstva země po slehnutí půdy nejméně 2× větší, než je výška hlízy. Pokud je půda kyselejší, stačí upravit její pH mírným přivápněním před výsadbou.
Na jaře se vyplatí bramboříky přihnojit plným hnojivem. Na stanovišti se hlízy ponechávají několik let. Hlízy se na rozdíl od jiných cibulovin na zahradě nedělí, ale v dobrých půdních podmínkách zvětšují svůj průměr – některé tak dosahují v průměru až 20 cm. Po celém povrchu se pak vyvíjejí květy, proto můžeme obdivovat celé rozkvetlé plochy. Hlízy C. hederifolia mají schopnost vykvést i mimo vysazenou zeminu – třeba na talíři při mírném každodenním rosení.
Kosatce
Drobné kosatce (Iris) patří mezi další skupinu velmi oblíbených jarních cibulovin na zahradě. Vykvétají velmi brzy, většinou v březnu, jakmile zmizí poslední sníh. Irisy kvetou v celé škále barev, nejčastěji se ale setkáváme na zahrádkách se žlutými a fialovými, přestože sortiment je daleko bohatší.
Irisy se vysazují na slunné stanoviště po předchozím vyhnojení půdy granulovaným plným hnojivem (Cererit). Hloubka výsadby se volí podle velikosti cibulky a měla by být vždy taková, aby vrstva zeminy nad cibulkou byla asi 2× větší než výška samotné cibulky. Irisy je možné využívat nejen do skupinek s ostatními jarními cibulovinami na zahradě, ale i samostatně do skalek nebo do trávníku.
Irisy je možné využít při osazování nádob. Na dně nádoby by neměla chybět drenážní vrstva v podobě keramzitu či jemného štěrku. Podle velikosti nádoby vysazujeme několik cibulek. Osázené nádoby ponecháme přes zimu v chladné místnosti, s teplotami okolo 5 °C. Půda, do které budeme cibuloviny sázet, by měla být dostatečně propustná a dobře zásobená živinami.
Okrasné česneky
Poměrně zvláštní skupinu, ale bohužel opomíjenou, tvoří okrasné česneky (Allium). Daří se jim ve všech oblastech a na pěstování jsou poměrně nenáročné. Okrasný česnek je cibulnatá trvalka. Je jich v sortimentu celá řada a mezi nejoblíbenější a současně i nejdekorativnější patří Allium giganteum, Allium Oreophilum, Allium atropurpureum, Allium Aflatunense, Allium Christophii, Allium oreophilum, Allium multibulbosum a Allium Hair.
Kvetou během jara. Květy některých druhů jsou vhodné k řezu, využívají se do vazeb a k sušení. Po odkvětu, v době vegetačního klidu, ponecháváme tyto cibuloviny na zahradě v zemi, protože česnek je mrazuvzdorný. Pokud je ale na stanovišti více let, je nutné cibule vyjmout z půdy a roztřídit. Cibule by měly být uloženy během léta v teple a suchu, aby dostatečně vyzrály.
Množení se provádí dceřinými cibulkami, nebo semeny. S výsadbou těchto cibulovin na zahradu začneme v září do dobře připraveného záhonu. Výsadba se provádí do hloubky 5–10 cm, vždy podle průměru cibule. Možnost pěstování je všestranná. Dá se využít nejen do záhonů, ale i do skalek, jsou vhodné dokonce i pro venkovní dekoraci nádob. Cibulky se vysazují do výživné půdy, nejlépe ve skupinkách.
Před výsadbou je však nutné pamatovat na namoření všech vysazovaných cibulek. Jako výhodné mořidlo se v současné době ukazuje přípravek Lignohumát. Jedná se o huminový plně rozpustný preparát. Základní surovinou je lignin – tedy látka rostlině vlastní. Lignohumát se využívá nejen jako hnojivo, ale při máčení cibulovin či hlíz před sázením zvyšuje schopnost jejich rychlého zakořenění, příznivě ovlivňuje celkový zdravotní stav rostlin a schopnost přirozeně se bránit proti stresovým faktorům – jako např. přeslunění, stín, pozdní mrazíky, přísušky ad.
Celý postup moření je velmi jednoduchý. Mořící kapalinu připravíme smícháním 1 l vody a 10 ml Lignohumátu. Proti houbovým chorobám je možné přidat Merpan. Cibulky máčíme po dobu 2–4 hodin. Po vyjmutí a jejich následném oschnutí přistoupíme k výsadbě namořených cibulovin na zahradu.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 17. 9. 2023, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková