Nezvaní hosté dokážou na našem pozemku napáchat nevídané škody. Škůdci na zahradě mohou být různí. Jedni trápí zahrádkáře a pěstitele, jiní se zaměřují spíše na domácí zvířata. Otravují jim život, sají jejich krev a přenáší nebezpečné nemoci. Jedním z nich je kloš jelení – parazit, který může přenášet podobné nemoci jako klíště.
Škůdci na zahradě v podobě kloše jeleního trápí i naše domácí zvířata (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Škůdci na zahradě mohou uškodit domácím zvířatům
Mezi nezvané škůdce na zahradě, kteří umí natropit nejednu neplechu, patří kloš jelení. Tento nepříjemný parazit není nebezpečný naší úrodě. Trápí spíše domácí zvířata. Na pozoru by se však měli mít i lidé. Jeho přirozený výskyt je sice především v lese, ale zahrady v okolí lesních porostů jsou ve stejném nebezpečí, hlavně v období podzimu, kdy se mohou velice jednoduše přemnožit.
Lidé mu často přezdívají okřídlené klíště. I když nemá s tímto škůdcem nic společného, dokáže napáchat podobné škody, na tělech dárců krve se drží opravdu jako klíště. Kloš se živí krví savců, nejen jelenovité zvěře, která je pro ně naprosto přednostní. Dokážou se hravě přisát na psech, ptácích, ale i lidech.
Okřídlené klíště pořádá na svého hostitele přímo nálety. Po svém přistání shazuje křídla a hledá vhodné místo mezi vlasy nebo chlupy, kde by se přisálo. Na rozdíl od klasického klíštěte se kloš svého zdroje potravy pouští zhruba po 15 až 20 minutách. Na zvířatech však tělo úplně neopouští a snaží se vydržet co možná nejdéle.
Kloš je drobná moucha, která dělá na svého hostitele nálety
Kloš jelení má malé, chlupaté, ploché a velice pružné tělíčko o délce pouhých 4,5 až 5 mm. Vzhledem k tomu, že je tak drobný, řadí se mezi opravdové škůdce na zahradě. Má silné nožky s drápky, díky kterým se velice hbitě pohybuje na srsti svého hostitele. Jeho tykadla jsou krátká a díky protáhlému sosáku a bodavě sacímu ústnímu ústrojí je sání krve pro něj hračkou.
Samička kloše ve svém těle uvolní vždy pouze jedno vajíčko. Z vajíčka se vyvine larva, která se následně ještě v děloze vyvíjí. Na svět přijde až těsně před svým zakuklením v podobě tzv. předkukly. Kukla následně spadne ze svého hostitele na zem, kde se dále vyvíjí. Její vývoj trvá zhruba 3 až 6 týdnů, přičemž hlavní roli hraje okolní teplota. Dospělí jedinci tohoto parazita se líhnou nejčastěji v rozmezí 3 měsíců, a to od začátku září, až do začátku prosince. Jakmile se vylíhnou, ohlíží se ihned po dárci potravy, kde se živí jeho krví.
Jak se zbavit škůdců na zahradě
Vzhledem k tomu, že se kloš jelení dokáže držet na srsti zvířat opravdu dlouho, je nutné našim zvířatům od něj pomoct. Jeho nálety nejsou vůbec příjemné a zbavit se těchto parazitů není nijak jednoduché. Na těle se drží díky nápadným dlouhým drápkům na svých nožkách. Z oblečení ani vlasů či chlupů je nesetřeseme. Kloše musíme sundat ručně a nejúčinnější zbraní proti tomuto parazitovi je mechanické zneškodnění – jednoduše jej musíme rozmáčknout. U zvířat se nejčastěji přisávají na břiše a ve slabinách mazlíčků.
Repelenty jsou na tyto škůdce na zahradě a v lese absolutně neúčinné. Jsou dokonce odolní i proti běžnému plácnutí. Jedná se o velice tuhý a pevný exemplář. Kloš reaguje na oxid uhličitý, který vydechujeme, proto je možné jako prevenci použít radu našich babiček, a to česnek. Po dobu, kdy se budeme procházet po lese, můžeme tento antioxidant pomalu žvýkat či převalovat v ústech. Zbavíme se tím náletu nepříjemných parazitů.
Jistý druh ochrany mohou představovat ultrazvukové odpuzovače nebo prostředky, které parazita zmrazí a podpoří jeho bezpečné odstranění. Při návratu z lesa je však velice důležitá okamžitá prohlídka kůže i oblečení a je třeba nezvané návštěvníky okamžitě odstranit.
Tito škůdci na zahradě nás mohou nepříjemně bodnout. Jejich bodnutí však nemusíme ihned registrovat. Alergická reakce se může objevit až po několika dnech. Člověka si sice jako svého hostitele vyberou pouze zřídka, ale i tak může svého dárce krve infikovat bakterií Bartonella schoenbuchensis či Francisella tularensis. Jestliže má hostitel oslabený obranný mechanismus těla, může se nakazit, avšak tělo si nedokáže s touto nákazou samo poradit.
Většinou se jedná o vyvolanou dermatitidu, která může dojít až do podoby bolestivé bulky. V místě klošího kousnutí můžeme pozorovat otok a nepříjemné svědění, které většinou zmizí zhruba po 7 dnech. Výjimkou však nejsou ani horečnaté stavy, slabost nebo malátnost. V tomto případě je již namístě léčba antibiotiky. Dobrou zprávou je, že nás okřídlené klíště nemůže nakazit boreliózou jako jeho nebezpečnější jmenovec.
Zdroj informací: kliste.cz; skudci.com; ceskestavby.cz
