Škůdce ovoce květopas ničí jahody i jabloně

Škůdce ovoce si rád smlsne i na růžích

Škůdce ovoce květopas napadá ponejvíce nejrozšířenější ovocné druhy – jabloně, hrušně a také jahodníky. Podle nich se také liší rodová jméně těchto na první pohled hezkých broučků. A odlišnosti najdeme i v jejich životních cyklech.

Květopas jahodníkový se nejčastěji objevuje na jahodách, ale když dojde jejich zásoba, přestěhuje se rád i na maliníky nebo ostružiníky, ale také na černý rybíz nebo růže. Tmavý brouček měří maximálně 4 mm, ale když se přemnoží, dokáže zlikvidovat až 80 % úrody jahod.

Typickými znaky všech květopasů jsou dlouhý nosec a zalomená tykadla. Když jsou nečekaně vystrašeni, mívají tendenci zatahovat hlavu s noscem pod trup. Dospělí jedinci květopasa jahodníkového přezimují u plotů a v hromadách suchého listí v blízkosti jahodových záhonů. Jakmile v dubnu až květnu nastanou teplejší dny, vylézají za potravou, kterou jsou v tuto dobu listy jahodníků, do nichž prokousávají malé kulaté otvory. Jakmile se teploty přiblíží 20 °C, samičky tohoto škůdce ovoce začnou klást vajíčka do uzavřených květních pupenů. Vajíčka jsou průhledná a titěrná, takže pouhým okem jen těžko viditelná.

Samička pak několika vpichy naruší stonek pod pupenem, takže ten buď zcela odpadne, nebo zůstane viset a uvadne. Někdy se vajíčka objeví už v otevřených květech, takže plody dozrají, ale jsou malé a deformované. Za 5 dní po snůšce se z vajíček vylíhnou larvy, které se za 2 týdny zakuklí a za další 2 týdny se z nich vylíhnou dospělí jedinci, kteří se živí pylem a nektarem.

Kdy jsou jabloně a hrušně v ohrožení

O něco větší než jeho jahodníkový příbuzný je květopas jabloňový. Tento škůdce ovoce se často objevuje, když na jaře panuje chladnější počasí a květy na stromech rozkvétají pomalu. Po přezimování mu stačí teploty kolem 10 °C, aby se rozlétl na rašící stromy a prožíráním začal poškozovat nalévající se pupeny. Jeho samičky vytvoří svým noscem v ještě nerozvitém pupenu kanálek, kam pak nakladou vajíčka. Napadená poupata nemůžete přehlédnout, protože postupně hnědnou a odpadávají. Období postupného vývoje mladých jabloňových květopasů je podobně rychlé jako u těch jahodníků a mladí jedinci se pak živí plody a listy.

Nejméně častým druhem květopasa je v našich podmínkách ten s druhovým jménem hrušňový. Objevuje se hlavně v teplejších oblastech, ale když mu podmínky přejí, může se pochopitelně přemnožit i on. Tento škůdce ovoce je přibližně stejně velký jako květopas jabloňový, ale liší se rezavohnědým zbarvením. Jeho larvy se živí prašníky a pestíky mladých květů, které postupně hnědnou a uvadnou. Při přemnožení jsou výsledky jeho řádění u hrušní mnohem horší než u jabloní, protože larvy se vyvíjejí v pupenech, které už obsahují celé květenství.

Listí z napadených stromů zlikvidujte

Naštěstí se květopasové množí jen jednou generací v roce. Důležitá je prevence v podobě důsledného shrabování listí na zahradě. Pokud se ovšem jedná o listí ze stromů, které tento škůdce ovoce už napadl, v žádném případě ho dál nepoužívejte a nevhazujte například do kompostu.

Zbavit se květopasa lze sklepáním, ale tato mechanická metoda je vhodná jen při velmi nízkém výskytu, nebo jako monitoring. Na větších pozemcích lze monitorovat situaci pomocí feromonových lapačů. Pokud zaútočí květopas ve velkém, nezbyde nic jiného, než provést chemický postřik vhodnými druhy přípravků.

Zdroj informací: agromanual.cz, eagri.cz, levnepostriky.cz

Publikováno: 15. 10. 2023, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová