Ovocné stromy jsou mezi pěstiteli velice oblíbené, protože se jim za správnou péči odmění bohatou úrodou chutného ovoce, ale zároveň plní na zahradě funkci okrasnou. Sázení ovocných stromů na podzim je výhodnější, někdy je ale naopak efektivnější stromy vysadit až na jaře. Čas vegetačního klidu, kdy se venku výrazněji ochladí a opadává listí, je pro rozvoj stromů ten nejlepší.
Sázení ovocných stromů na jaře a na podzim
Sázení ovocných stromů je nejen záslužná činnost pro nás a naši rodinu ve formě dozrálých šťavnatých plodů, ale také pro krajinu a okolí. Každý strom je dárcem životodárného kyslíku a zpracovatelem oxidu uhličitého. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. Jedna dospělá jabloň urodí až 2 500 jablek každý rok a pomáhá tak nasytit nejen nás, ale i další živočišné druhy. Déšť díky stromům nedopadá přímo na zem, ale postupně klouže po listech až dolů. Půda je zavlažená, ale netrpí pod náporem silného deště.
Kdy vysazovat ovocné stromy?
V oblastech s mírným nástupem zimy je lepší sázení ovocných stromů ponechat až n podzim. Naopak např. horské oblasti s drsným klimatem a časným nástupem zimy nám dovolí sázení ovocných stromů až na jaře. Při jarní výsadbě je nutné první měsíc stromky důkladně zalévat.
Od poloviny října je možné vysazovat:
- bobuloviny – maliník, rybíz, angrešt, jostu, borůvky nebo lísku
- ovocné stromy – jabloň, hrušeň, třešeň, mirabelku, slivoň, švestku, renklóda, ořešák (na podnoži ořešáku černého)
Při výběru ovocných stromů dáváme raději přednost školkám a sadařským obchodům. Zde koupíme prověřené a kvalitní sazenice ovocných stromů i keřů, které jsou vybaveny etiketou, tzv. rostlinolékařským pasem.
Rostlinolékařský pas je úřední doklad pro přemisťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů (např. semen) dle obecně platné vyhlášky. Rozlišuje se podle barvy:
- žlutý – virově vyzkoušená rostlina
- bílý – nevyzkoušená
- červená – bezvirová
Podle povětrnostních podmínek potom kupujeme rané, středně rané nebo pozdní odrůdy s ohledem na specifikaci pěstování v dané oblasti i s přihlédnutím k našim oblíbeným odrůdám.
Pravidla sázení ovocných stromů
Základem je vykopání dostatečně hluboké a široké jámy. V takové jámě se budou kořeny dobře rozvětvovat a rostlina bude prospívat. Vybereme také takové místo, které je víc jak polovinu dne osluněné, a které je zároveň chráněno před nárazy větru. Dbáme také na to, aby stromky nebyly sázeny příliš blízko plotů, budov, nebo aby větve později nepřerůstaly k sousedům, což ve většině případů budí mrzutosti.
Co budeme potřebovat:
- rýč
- krumpáč
- motyku
- hrábě
- substrát pro ovocné stromy
- konev s vodou
- kůl
- provaz
- palici nebo velké kladivo
Jáma by měla být hluboká alespoň 40 cm s poloměrem cca 30–40 cm.
Jámu vysypte asi z 1/3 kompostem nebo odleženým hnojem (koňský po roce uležení, kravský po třech letech, prasečí až po pěti letech, jinak nám čerstvý hnůj spálí kořeny stromků). Promícháme s původní zeminou. Na tuto vrstvu nasypeme asi 10 cm obyčejné zeminy, pak teprve zasadíme stromek.
Do jámy rovněž umístíme podpůrný kůl. Při sázení ovocných stromů je nutné, aby kůl byl v jámě dříve než strom, protože pak nedojde k poškození kořenů při pozdějším zatloukání kůlu do půdy. Jámy je také dobré prolít vodou, zejména pokud sázíme v době dlouhodobého sucha.
Stromek sázíme tak, že těsně před výsadbou nůžkami zkrátíme mírně kořeny. Takto upravený stromek namočíme na několik hodin, nejlépe však na celý jeden den do nádoby s odstátou vodou. Nemáčíme do vody ale déle, protože tím můžeme kořeny poškodit.
Stromek vsadíme do připravené jámy, zasypeme obyčejnou zeminou a ušlapeme, poté důkladně zalijeme. Místo očkování musí zůstat nad povrchem půdy. Jakmile zeminu zahrneme, zálivku zopakujeme.
Nakonec stromek pevným úvazem upevníme ke kůlu. Prostor okolo zasazeného stromku upravíme tak, aby vznikla závlahová rýha. Povrch můžeme zasypat mulčem, který bude zeminu udržovat přiměřeně vlhkou a zamezí prorůstání plevelů.
Tip:
Vysazovat můžeme nejen tuzemské druhy ovoce, ale i některé exotické druhy. Zde ale platí, že při výsadbě prostokořenného kaki, granátového jablka a fíkovníků je nutné provést řez po výsadbě. Granátová jablka se zakracují na 30 cm. Kaki na 30–50 cm a fíkovníky na 30 cm. Je to z důvodu, aby kořenový systém dokázal uživit rostlinu a proběhlo ujmutí.
Vybraný stromek má mít kvalitní zdravé a svěží kořeny, rovný a nepoškozený kmínek, korunku s nejméně čtyřmi výhony. To je nutné pro budoucí výchovný řez, který stanoví, že sazenice by měla mít minimálně 3 kosterní větve, které budou směřovat každá na jinou stranu. Strom má korunu točenou do 360° úhlu, a je potřeba, aby větve svíraly mezi sebou cca 120° úhel.
Výsadba dřevin především v urbanizovaném prostředí nebo v jeho těsné blízkosti vede ke kultivaci a zmírnění projevů změny klimatu na lokální úrovni. Proto se směle pusťte do sázení ovocných stromů. Prospějete nejen sobě, ale i celému okolí.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Zahradník po ruce; Fiskars; svaz-skolkaru.cz; zahradnictvi-spomysl.cz; earthkarma.cz
Publikováno: 20. 1. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová