Správná výživa zahrady jako celku je důležitá, ať jde o statková nebo průmyslová hnojiva, velké úrody dosáhnete pouze vhodně načasovanou a přiměřenou aplikací. A aby ani vaše zahrada netrpěla nedostatkem živin a mohli jste se těšit na vysoký výnos, podíváme se na základní hnojiva pro zahradu.
Základní hnojiva pro zahradu nejlépe kombinujte tak, že nejčastěji využijete organiku a pro doplnění živin pak sáhněte například po granulovaných hnojivech, která obsahují některé chybějící prvky (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Základní hnojiva pro zahradu: Organické hnojení v popředí zájmu
Základní hnojiva pro zahradu velmi široce zastupuje především organické hnojení. To se aplikuje v několika různých druzích, přičemž efekt má vždy přibližně stejný. Zapravení těchto živin pomáhá oživit působení mikroorganismů v půdě, které hmotu přetvářejí na humus, nejdůležitější složku. Humus na sebe váže vláhu a živiny.
Nejčastějším organickým hnojivem je kompost. Ten vzniká tlením zbytků rostlin, a tak během několika měsíců máte k dispozici vysoce kvalitní materiál, který lze jak zarývat do půdy, tak přihnojovat během sezóny. Ani v nádobách, kde pěstujete například rajčata, by kompost chybět neměl.
Kompost nesmí v zahradě chybět, jeho využitím vrátíte do půdy život a úrodnost
V zahradě často využijete posekanou trávu. Nadrobno posekaná hmota je vhodná nejen k zapravení jako výborný organický odpad, hodí se ale i k mulčování nebo podestýlání na dno nádob při výsadbě nejrůznější zeleniny. Při kompostování ji smíchejte s dalšími složkami a vrstvěte maximálně do 20 cm.
Uplatňují se i různé zbytky rostlin, které rozsekáte pomocí sekačky nebo drtiče zahradního odpadu. Takto rozsekanou drť přímo zarývejte a kompostujte. Velmi populární je zelené hnojení v podobě využití luskoobilní směsi, případně svazenky, hořčice nebo řepky. Tyto rostliny velice rychle vytvoří značné množství zelené hmoty, které se rozseká sekačkou, křovinořezem nebo vyžínačem přímo na ploše, nechá se zavadnout a zapraví se do půdy. Zelené hnojení představuje hnojivo přírodního původu s fytosanitárními účinky, brání totiž erozi půdy, zlepšuje půdní vlastnosti už při svém růstu a po zapravení se z něj stane humus.
Hnůj se aplikuje zarytím na bok brázdy, přičemž musí být všude tam, kde budou v dalším roce náročné zeleniny
Tradičním a celá desetiletí využívaným hnojivem je kravský hnůj. Aplikace se provádí zapravením půdy na podzim, a to i v poměrně vydatném množství až kolem 7 kg/m², které je nutné pro dobrý růst plodin 1. trati. Brambory, okurky, papriky, rajčata, celer, květák, zelí, kapusta a brokolice – to jsou základní druhy plodin této trati, kde by půda měla být řádně vyhnojena. Kromě kravského hnoje se využívá i koňský, který najde uplatnění především ve skleníku pro svoji výhřevnost. V zahradách se také používá hnůj králičí nebo zkvašené slepičince, ale u nich pozor na přehnojení rostlin, které často končí spálením kořenů.
Průmyslovým hnojivem organiku nenahradíte
K přírodním hnojivům jsou vhodným doplňkem hnojiva průmyslová. K těm klasickým granulovaným, která nacházejí poměrně široké využití v celé zahradě, patří různé typy sušených a peletovaných hnojů. Pokud klasický hnůj nemůžete sehnat, použijte pelety v podobě kravského hnoje, slepičinců a podobně. Tato hnojiva mají dobrý vliv i na půdu, vlhkostí nabydou, uvolní živiny a pomáhají držet vláhu v půdě.
Zelené hnojení brání růstu plevelů, udržuje vláhu v půdě, doplňuje do ní dusík a při rozdrcení a zarytí se přetvoří na humus
Klasickým případem granulovaného hnojiva je NPK, obsahující vyrovnaný podíl dusíku, fosforu a draslíku. V zahradě je použijte třeba na jarní přihnojení trávníku v užitkové zahradě, nebo je rozhoďte na záhony před jarním kypřením půdy. Avšak klasická granulovaná hnojiva organiku nenahradí, nejlepší je jejich vzájemné kombinování tak, aby půda byla stále úrodná a obsahovala dostatek pro rostliny vstřebatelných živin.
Mezi základní hnojiva pro zahradu patří například i dusíkaté vápno, které přináší dvě výhody. Při svém rozkladu uvolňuje látky, které zlikvidují škůdce i zárodky chorob, takže tedy půdu desinfikuje. Zároveň ale obohacuje půdu o vápník, který je nezbytnou složkou pro úspěšné pěstování rajčat a paprik. Při nedostatku vápníku dochází k černání špiček plodů. Aplikace tohoto hnojiva se provádí tři až čtyři týdny před výsadbou při důsledném dodržování návodu k použití.
Brambory jsou příkladem, kdy kombinovat organické hnojení i průmyslové hnojivo – mají rády vyhnojenou půdu, ale dopřejte jim draselné hnojivo, které podpoří růst hlíz
Mezi vhodná hnojiva, která byste měli určitě mít, patří hnojiva se zvýšeným obsahem draslíku. Tento prvek je nezbytný pro růst podzemních orgánů plodin a používá se především jako hnojivo pro brambory a cibuli. Po přiměřené aplikaci rozhozem je zapravte do půdy ještě před výsadbou tak, aby jeho účinek byl rovnoměrný.
Zdroj informací: prirodnizahrada.eu, ceskestavby.cz
