Lišejníky na stromech pozorujeme maximálně ve chvíli, kdy potřebujeme v hustém lese určit sever, jinak nám tyto malé shluky organismů ze skupiny hub, řas a sinic nic neříkají. Proč obrůstají stromy? Škodí to stromům, nebo ne? Jsou lišejníky vůbec nějak využitelné nebo jsou to pouze parazité?
Jak velký problém představují lišejníky na stromech?
Lišejníky na stromech
Lišejníky jsou příkladem těsné symbiózy mezi houbami a sinicemi nebo řasami. Řasy či sinice získávají prostřednictvím houbových vláken vodu a minerální látky, houbě řasa poskytuje organické látky vytvořené fotosyntézou. Lišejníky se rozmnožují buď vegetativně, tedy nepohlavně, nebo pohlavně.
První lišejníky se objevily už v mladších prvohorách. Ještě asi ne na stromech (přesličkách a plavuních), ale přesto byly svědky prvotvorby života na planetě. Od té doby se vyskytují od rovníku k pólům, na holé půdě, trouchnivějícím dřevě, borce stromů, kamenech, skalách i ve vysokohorských a polárních oblastech a pouštích. Extrémem je výskyt lišejníků v Antarktidě, kde se lišejníky nacházejí zcela uvnitř kamenů. Dnes máme přibližně 15 až 17 000 druhů lišejníků, ovšem řada z nich je dosud neobjevena.
Často se setkáváme s lišejníky, které pokrývají kmeny a větve stromů
Některé lišejníky jsou velmi citlivé na znečištěné prostředí, a proto jich bývá využíváno jako bioindikátorů čistoty ovzduší. Tam, kde je prostředí znečištěné, se lišejníky na stromech ani kamenech nevyskytují. Lze říci, že čím větší lišejník naleznete, tím je vzduch kolem vás čistší. Lišejníky rostou v prostředí, kde jiné organismy žít nedokážou. Některé lišejníky žijí přichycené na rostlinách, ale jsou schopné růst také na borce dřevin nebo přímo na dřevě či na povrchu půdy.
pukléřka islandská (Cetraria islandica) – používá se do pastilek či čajů proti kašli
provazovky (Usnea) – tyto lišejníky jsou velmi citlivé na kvalitu ovzduší
Nejdelšími lišejníky u nás jsou zástupci rodu provazovka. V přírodě tento lišejník najdete uchycený na větévkách různých druhů dřevin, hlavně v horských oblastech. Obsahuje kyselinu usnovou, která usnadňuje hojení ran, a proto byla tradičně od nepaměti sbírána a přikládána na rány.
Lišejníky na stromech patří mezi houbová onemocnění
Lišejníky jsou prvotními organismy, které jsou schopny tento substrát kolonizovat. Také jsou lišejníky využívány drobnými živočichy pro úkryt nebo jako potrava. Konzumují je ovšem i živočichové podstatně větší, například sobi. Staří Řekové využívali lišejníky pro barvení látek a v severských oblastech dokonce z lišejníků vyráběli oděvy.
Lišejníky v sobě mimo jiné obsahují látky, které jsou přírodními parfémy. Pánský parfém Irisch Moos, který se prodává, není z mechu, ale z lišejníku – z pukléřky islandské. V dobách potravinové nouze si lidé mleli lišejníky na mouku. Lišejníků dnes opět přibývá, a to z toho důvodu, že při odsíření ovzduší se naše prostředí vyčistilo a lišejníků na stromech opět přibývá.
Škodí lišejníky na stromech nebo ne?
Lišejníky stromům neškodí, v některých případech jim dokonce pomáhají. Lišejníky na stromech totiž vylučují chemické sloučeniny, které působí jako ochranné látky, a velmi tak dobře chrání stromy před houbovými infekcemi. Navíc lišejníky regulují vlhkost v nejbližším prostředí, utvářejí mikroklima a zvyšují vlhkost v okolí.
Lišejníky nejsou ve zvýšené míře na stromech žádoucí
Odumírání stromů tedy nemají na svědomí primárně lišejníky, ale další faktory jako škůdci nebo choroby. Přemnožené lišejníky ovšem mohou znamenat problém, který může vést až k odumření stromu, protože zamezují dýchání stromů, zkracují jejich život a vytvářejí podmínky pro růst dřevokazných hub.
Výskyt lišejníků na stromech může ovlivnit i to, zda jsou stromy vysazovány v dostatečné vzdálenosti od sebe, zda jsou prosvětlené, jak vysoká je hladina spodní vody, zda je půda těžká, nebo dokonce jílovitá, a zda je zaplevelená (nejčastěji u mladých stromků).
Pokud se vám tedy lišejníky na stromech nelíbí a obáváte se (zbytečně) o kondici stromů, upravte prostředí okolo nich a problém jménem lišejníky na stromech obvykle sám přestane být problémem. Samotné lišejníky na stromech potom odstraníte roztokem zelené skalice a mechanicky.
Zdroj informací: sumava-bavorskyles.cz, prirodaceska.cz, temata.rozhlas.cz, chalupari-zahradkari.cz
